Omluvenku máš na hlavě

Právě jsem překryla své světlé vlasy tmavou barvou, tudíž se můžu pořádně opřít do blondýn. A že jich mám kolem sebe ve svém životě hodně. S blondýnou se nikdy nenudíte, dokáže vymyslet neuvěřitelné věci, když bych stejnou věc udělala já, pomysleli by si o mě ostatní, že jsem prostě debil. Cokoli neuvěřitelného provede blondýna je roztomilé a vtipné, historka se zapíše do Velké knihy blonďatých dějin a je minimálně jednou týdně vyprávěna ostatním. Mají prostě omluvenku na hlavě.

^{(pixabay.com)}

Taková Livie, éterická blonďatá bytost. S Livií se dokážeme smíchy kroutit pod stolem, takové věci jsem snad nezažila ani v pubertě. Livie se zapsala do Velké knihy celkem nedávno. Do kanceláře nám na začátku topné sezóny zavítal údržbář. Chvíli chodil po kanceláři, od topení k topení, pak se zastavil. Významně se rozhlédl po kanclu, ruce v bok a prohlásil: "Netopí".

Livie vyjekla, "Proboha netopýr, kde, kde?" sjela ze židle pod stůl a vyděšeně vykukovala na údržbáře. Samozřejmě jsme jí to vysvětlily, jí spadl kámen ze srdce, že tam nelétá žádná okřídlená myš a my jsme jen zkonstatovaly že omluvenku má na hlavě.

Nebo moje milá parťačka Aneta, blond víla, nadšená frankofilka se sklony k chorobnému hromadění sladkostí na svém kancelářském stole. Aneta je už týden bez hotovosti. Proč je Aneta už týden bez hotovosti? Neboť škrábala zamrzlé okénko auta svou debetní kartou, která ten mráz a tlak prostě neustála. Vypráví mi to, ptám se jestli nemá nějakou jinou kartu, třeba věrnostní, kterou na to mohla použít. No jasně, prý má od Camaieu, ale ta je francouzská, takže tu si nechce roztřepit, pak od Paula, tu taky nechce mít poškrábanou.

"A co ten tvůj L´occitane"? Ptám se, "ten přece kupuješ furt".

"Proboha Oh mon Dieu, ty jsi se úplně zbláznila, L´occitane má krásnou bílou kartičku, víš jak by vypadala? Nebudu používat žádnou mojí francouzskou kartičku na škrábání okna!" Kroutí hlavou a dívá se na mě jako na blázna.

Všichni se tomu zasmějeme, ještě párkrát si to vyprávíme s různými obměnami. Máme podezření, že se Aneta každý večer modlí ke svým francouzským kartičkám:

"Ó Dieu L´occitane, jenž jsi v obchoďáku,

posvěť se plast tvůj.

Poskytni slevy tvé.

Buď lesk tvůj, jak v peněžence, tak na pokladně.

Nákup náš vezdejší dej nám dnes

a odpusť nám tvoje škrábance.

A neuveď nás v pokušení škrábat

okénka zmrzlá

A zbav nás všech peněz."

Amen