neděle 15. května 2016

Zavři voči a vypij smoothie

Nezavírejte oči před trendy ve výživě. Nežerte k večeři tlačenku, dejte si smůtý. Všichni pijou smůtý. Dokonce v časopise Dieta, který jsem dneska studovala u kadeřníka, to píšou.

Kolegyně v práci pijou smůtý. Jedno zapomenuté smůtý ve firemní ledničce téměř vyvolalo chemický poplach.

Dokonce i Lucie Borhyová pije smůtý. I děti Lucie Borhyové pijou smůtý. Vím to, psali to v Dietě. Abych šla s trendy, vymyslela jsem si svoje vlastní smůtý. Na tlačenku to sice nemá, ale musím uznat, že je to docela dobrý.

Helgy vostrý zelený smoothie:

-300 ml vody (nebo něčeho víc hogo fogo jako třeba kokosové vody, mandlové nebo sojové ... atp. ale fakt stačí kohoutková)
- půl vaničky rukoly
- 2ks kiwi
- 1 banána
- 1 malá chilli paprička (pro plechové huby vč. semínek, pro méně plechové huby vyjmout semena)
- 2cm zázvoru oloupaného, nakrájeného na kousky

Všecko rozšmelcovat na žabí hlen.

Zavři voči a dobrou chuť :-)

Tvoje Helga

pondělí 2. května 2016

Jóga nás obklopuje

Po pár hodinách jógy mi to došlo. Když tě pohltí, je všude kolem tebe. Je to jako droga... Je neděle. Ležíme v tělocvičně tedy vlastně v jóga studiu a začínáme. To je mi na tomhle cvičení děsně sympatické, prvních deset minut na začátku a na konci, kdy se jenom leží a dýchá. Zbývá tedy už jen 40 minut čistého času na nějakou tělesnou námahu, a to je príma, to už se dá vydržet. Dýchání je super, máme dýchat do břicha, jednou se tam rozčilovala jedna nejmenovaná jogínka, jak má dýchat do břicha, když plíce má vejš?

Zdravíme slunce. Protože tu nejsem prvně, už vím, že ho teď budeme zdravit asi desetkrát. To je furt nahoru dolů, čakuranda, pes hlavou nahoru zadkem dolů, pes zadkem nahoru hlavou dolů, rovný předklon, křivý předklon, nádech, výdech. Jako jo, chápu, Slunce to je tvůrce života a tak dál, ale nestačilo by ho pozdravit jednou? A co ostatní planety? Není jim to líto? Kde je nějaká spravedlnost? A tak další pozdravy věnuji Měsíci, Merkuru, Venuši, Zemi, Marsu, Jupiteru, Saturnu, Uranu, Neptunu a dokonce i Plutu, jako takovou malou satisfakci za to, že ho moudré hlavy vyškrtly ze seznamu. Cvičitelka nás průběžně informuje o možnosti lehnout si do pozice dítěte, když už nemůžeme. Máme poslouchat své tělo. Mé tělo praví, že už nemůže v podstatě hned po prvních deseti minutách dýchání. Ale protože se mi zase nechce dávat 120 kaček za to, že budu v pozici dítěte, říkám si že pozici dítěte si dám na hoďku doma a zadarmiko.


Poté co jsme pozdravili všechny planety, nastává ta pravá chvíle pro rovnovážné polohy. Je celkem zajímavé ztrátou vlastní rovnováhy nabourávat rovnováhu i jogínům v mém bezprostředním okolí. Ti, co si nenašli zrakem pevný bod, na který by se mohli aspoň trochu soustředit, padají po tělocvičně jako domino. Ustojí to jen nejsilnější jedinci.


Klesáme do podřepu, slovy Jardy Duška do polohy močící ženy. Vždycky si na ten název vzpomenu a veškerá má mysl se v tu chvíli soustředí na udržení smíchu a moči.

Posledních deset minut, poloha blaženosti, cvičitelka počítá od desíti do jedné, máme se prý absolutně uvolnit, necítíme nohy, ruce, tělo, obličej, část po části, mám snad uvolněné i slepé střevo, tak moc uvolněná jsem. Jsem tak uvolněná, že už ani nevnímám, co všechno mám ještě uvolnit a hodím si pětiminutového šlofíčka. Budím se, vstávám a tvářím se dokonale zrelaxovaně. Cvičitelka se na mě usmívá víc než na začátku, asi jsem chrápala. Pak si řekneme Namasté a mastíme si to domů.


Doma mě čeká poloha uspávající chůvy, žehlící ženy a pozice mrtvoly. Následující den strávím v poloze sedící cvičené
opice a v pozici skrčené žáby v autě.

Jóga mě obklopuje, v každém mém nádechu, výdechu, úsměvu. Jóga nás všechny obklopuje. Všichni jsme jóga. Jóga je pro všechny. Svět obklopuje jógu. Jóga obklopuje svět. Svět obklopuje všechny. Všichni obklopují svět. Namasté!