Máte na kartičce 160 bodíků, budete chtít slevovou knížečku? A budete mít tu korunku? Stojím v drogerii DM na pokladně, usmívám se, ale mé vnitřní já si zrovna vyškrábává vnitřní očíčko, vzteky buší do lebky zevnitř a taky trochu blinkánkuje. "Ne, děkuji, nechci slevovou knížečku, korunku mám" Zase jsem to nevydržela a v průběhu odpovědi se mi vydralo krátké neomalené "checht" z mého hrdla. Prodavačka se tváří překvapeně, vždyť je na mě přece tak milá, přemilá, přemiloulinká, přepřemiloučkovinovatá. Proč jsem na ní drzá? Proč to vůbec řeším? Snažím se už několik let sama sobě namluvit, že řeším blbosti, nechci to řešit, ale pořád se k tomu vracím a toho zdrobňování je každým rokem víc a víc.
Zdenda následující týden navštěvuje stejný řetězec s drogerií a scénář na pokladně je tak nějak podobný. Ale on je frajer, proto jsem si ho taky vzala. On se drze neuchechtává. On drze odpoví "Já nic nechci, ale manželčičce to vyřídím, že má na kartičce tolik bodíčků".
Pracovně nazývám skupinu těchto lidí "Ťutínci", podle "ťuťuňuňu". Ťutínci jsou všude kolem nás, dokonce jsem odhalila jednoho Ťutínka v marketingovém oddělení nějaké drogistické firmy - prostředek na čištění krbu.. jak se asi tak jmenuje.. Krbík.
Mám v práci kolegyni, která vyloženě dělá čest Ťutínkům a protože ví, že to hrozně řeším, občas ještě přitlačí a řekne zdrobnělinu i tam, kde by jí normálně neřekla, jen extra kvůli mně, aby se mé vnitřní já zase poveselilo a já jsem jí za to vděčná, protože je mým věčným zdrojem inspirace a bez ní by možná ani tento článek nevyšel.
Co už z mé milé kolegyně vyšlo:
"Zítra jedu do Ikeušky, chcete tam někdo něco"
"Už jsi byla na chlupíkách? " (myšlena trvalá depilace chlupů)
"Je 11:45, bude baštizna" (míněn oběd)
Ale abych si nebrala na mušku jen chudáka kolegyni, i od ostatních kolegů mám pár dobrých úlovků, všimněte si obzvlášť zajímavých zdrobnělin anglických slov:
"Uděláme si na to malý workshopík"
"My tady prostě facilitujeme lidičky"
"Otevřete si sheetík 1"
A přichází nevyčerpatelná studnice zdrobnělin - mimibazar. Začíná to u nadpisů prodávaného zboží a dobije mě to při komunikaci o zaslání balíku:
"Korunky jsem Vám poslala na účet, budu se těšit na balíček"
"Sukničku malá unosila málo, ráda papká tak už se jí do ní nevejde bříško"
A následné hodnocení :
"Balíček dorazil, věcičky jsou překrásné, moc děkuji za obchůdek" a k tomu tři miliony hopsajících, smějících se tleskajících vibrujících smajlíků, tomu, kdo vymyslel na mimibazaru tu snůšku psychosmajlíků bych při této příležitosti udělila titul "Nejkreativnější Ťutínek 2017".
Můj odpor ke zdrobnělinám jsem asi nepřímo přenesla na děti, oni nezdrobňují. Co mě trochu děsí, Kvítek dokonce slova "zdrsňuje", takže:
"Motora" - motorka
"Jablo" - jablko
"Okura" - okurka
"Kšilta" - kšiltovka
A poslední záležitost, kterou tady musím zmínit, jsou samolepky se jmény dětí na kufrech aut. Zdenda, zaslepen návaly čerstvé otcovské lásky, také takové dvě samolepky přinesl a radši to rovnou rychle nalepil na auto, protože to věděl, samolepky by neprošly schvalovacím řízením. Takže jsme asi dva roky jezdili s těma opičárnama na zadku, naštěstí pak jsme auto prodali včetně opičáren. Sám později uznal, že to byl asi nějaký úlet, nic tak kreativního už na autě nemáme. Ale mají to mraky jiných lidí, co jsem stihla zaregistrovat:
- "Šimonek a Mikulášek v autě"
- "Tobísek a Matýsek v autě"
- "Alenka a Helenka on board" (ano, ať tomu rozuměj i cizincí)
No a to je asi všechno, co jsem chtěla sdělit světu o mém vztahu ke zdrobnělinám. A jak jste na tom se zdrobňováním vy? Také jste Ťutínci medové tlamičky, anebo se řadíte spíš do skupiny "Brutální Helga" a hodláte se také rozčilovat nad stavem české přeslazené řeči?
Já slyšela poprvé v životě slovo "šatnička" a "kmínek". A kdybys nerozuměla, je to "šatna" a "kmín"... vibrující smajlíky nemáš, škoda.
OdpovědětVymazatNo, s tou korunkou jsi mě dostala. Když brigádničím v obchodě, tak to používám docela často... Přijde mi to tak nějak lepší, když chci být k zákazníkům milá. Nicméně jinak si myslím, že zdrobněliny nepoužívám tolik. A pokud jo, tak se nad tím lidi jako ty aspoň můžou uchechtnout.
OdpovědětVymazatJsem brutální Robka Ne. ale fakt jsem se pobavila, takové chlupíky a baštizna, to pozdravuj kolegyni Já podobný článek psala taky, inspiroval se právě mimibazarem : http://plant.blog.cz/1305/chrestik-na-sexik Je fakt, že mimibazar je ideální místo na zkoumání téhle zvláštní kultury.
OdpovědětVymazatJinak se mi líbí, jak to pojal synek. Motora a jablo vedou!
Já se přiznávám, já takhle hrozně komolím jména...
OdpovědětVymazatKamarádka Petra je prostě Peťulka, popřípadě Petunka (od petunie), Jana je jednoznačně Janička a sem tam jsem schopná dojít i k Jaňulínce
Ale taky respektuju, pokud to někomu vadí.
A šišlám na psa.
Tedy, nešišlám, jen s ním mluvím jak s opožděným miminkem
A pak zdrobňuji podle velikostí, že?
Mísa, miska a mistička A ta nálepka na auto...
Tuhle jsme jednu viděli, byl tam kluk v autíčku (to se jako omlouvám, ale šlapací auto je autíčko, ne?) a nápis syneček (zdrobnělé jméno mého synka) jede.
A tu nálepku nutně potřebuju.
Fakt jo.
Já jí chtěla dát už synkovi k osmnáctinám, ale na co, když ještě nedodělal autoškolu, natož aby si pořídil vlastné vůz...
No, tyhle nálepky neslouží moc často k označení řidiče, že?
Hned jak dorazim domu, dám si okuru! ale jinak... Eh, jdu si přečíst nějaké příběhy sériových vrahů, ať se to vyrovná. Nesnáším tohle zdrobňování. Jsou místa, kam se hodí méně, kam vůbec a jen jedno místo, kam trochu. A poskytování služeb to je jen v případě prostitutky speciálně za to placené
OdpovědětVymazat[4]: A tak třeba říkat místo malá miska mistička nebk místo dětská židle židlička ani neberu jako zdrobněliny, ale označení menší verze jiného předmětu
OdpovědětVymazatŽiju léta v Itálii, do Čech jezdím tak jednou za rok takže jsem k zdrobnělinám přišla ke všem najednou Začaly se objevovat hlavně v receptech - dostaly mě výrazy jako "úžasná mňamka, mňamina, masíčko (event. masiko), pošušňáníčko" atd. V bulvárních plátcích pak výrazy které nebudu uvádět Jsem určitě ze staré školy, ale proč takhle "dávat korunku našemu krásnému jazýčku?"
OdpovědětVymazatU jmen dětí mi to přijde akceptovatelné, pokud se nejedná o nějaké šílené hrůzičečky.
OdpovědětVymazatOsobně zdrobněliny taky rád nemám, ale je zajímavé, že jsou ustálená slova, kde se pak mění význam. Například "slovníček" bych chápal jako školní sešit, kam si děti píší slova v cizím jazyce, kdežto slovník je pak kniha obsahující slova. Běžně se říká i "slovíčka", pokud mluvíme o "slovíčkách do angličtiny", apod. Ale to jsem vlastně dost odbočil. Chlupíky a Ikeuška zní opravdu šíleně, až úchylně . Baštizna ve mně vyvolává spíš negativní vjem, že to bude nějaký blaf, popř. strašná žranice, že se všichni narvou k prasknutí .
Bezvadné čtení
OdpovědětVymazatBudu v menšině... ale asi se řadím k ťutínkům. Sice tak asi moc sama nemluvím... ale vůbec mi to nevadí, v krámě třeba desetkrát radši ťutínka, než brutála.
A co třeba vzájemná sms konverzace s mužem? My jsme přímo nechutně ťutínkovští.... tak si tak říkam, jak to mají brutálové?
Měla jsem v práci kolegu, podotýkám nebyl homosexuál, když přišel z oběda tak jsem šla vždycky do kolen. Dal si polívčičku, masíčko bylo mňam, dušená mrkvička a brambůrky, a to takhle po každém obědě Pokud si to chce někdo hodně užít, stačí se podívat na Láďu Hrušku
OdpovědětVymazatRozhodně tým Brutální Želva!
OdpovědětVymazatposraná klávesnice. Psala jsem Helga ...
OdpovědětVymazat[1]: asi napíšu Báře návrh na zlepšení, pohybliví smajlíci, ti mi tu opravdu chybí!
OdpovědětVymazat[2]: nepracuješ náhodou v DM? [3]: ahoj brutální Robko, vítej v brutálním týmu, koukám to je téma, které se nikdy neokouká
OdpovědětVymazat[4]: ty jo, slovo "syneček" zařazuji na můj pomyslný žebříček nejhnusnějších zdrobnělin hned za "fenečku" a "kanečka" a hluboce se nad sebou zamysli, co se tím zdrobňováním snažíš světu sdělit? , komu tím prospějete?
OdpovědětVymazat[5]: jaká byla okura? [8]: máš pravdu, u některých slov by se to muselo opisovat více slovy, pak je zdrobnělina zcela v pořádku a mnou oficiálně schválena
OdpovědětVymazat[9]: brutálové to mají asi takhle:
OdpovědětVymazatjá: Dneska je den na hovno
Zdenda: co se děje? Kocour právě blije v kuchyni
Já: ale otevřela jsem hubu v práci a teď se vezu, a co blije, chlupy, nebo granule?
Zdenda: Granule
Já: to by asi chtělo veterinu, co..
Zdenda: JoJako my brutálové jsme právě schopni cítit lásku i z takovýchto sdělení a nepotřebujeme to mít naservírované na růžovém podnosu
[12]: to znám, automatické navrhování slov, viď
OdpovědětVymazat[10]: a jo, Láďa Hruška, na toho jsem ale úplně zapomněla
OdpovědětVymazatZatím nejzdrobnělejší zkušenost mám z Úřadu práce z klubu anonymních nezaměstnaných. Vedla ho Kačenka, která nám vždycky připravila židličky a papírečky, otevřela okýnko, aby za námi mohlo sluníčko a zlepšila se nám náladička a pak zahájila to naše sezeníčko za účelem najít prácičku, aby státeček ušetřil na příspěvečcích.
OdpovědětVymazat[9]: Brutálové si vyjadřují lásku naslano :)
OdpovědětVymazatZ toho také vždy šílím! A už to začíná u mamineček, "udělal se NÁM opáreček na nosánečku!" A malé děti místo aby se učily jednoduchá slova jako "auto", učí se složité zdrobněliny které neumí vyslovit "autíčko".
OdpovědětVymazatMiloučká Helgičko,co pak je to za článeček,tak miloučké povídáníčko.Jdu nasadit kšilta a razit do světa.
OdpovědětVymazat[23]: pardon, správně říkáme "jdu nasadit kšiltu" a nedráždi hada..
OdpovědětVymazat[22]: Pando já říkala Zdendovi, že jestli takhle začnu během mateřské mluvit, tak ať mi nafackuje
OdpovědětVymazat[20]: uááá bych si radši tu práci rychle našla
OdpovědětVymazatdobré, to já nesnáším mimísek, těhulka, princeznička..nejhorší je že když před ostatními řeknu že mi narostlo břicho (těhotenské) tak se na mě škaredě dívají, že neřeknu bříško..a sestra zas říká že se malý posral a radši by ostatní slyšeli že malý udělal bobeček
OdpovědětVymazatJá jsem něco mezi Nevadí mi zdrobněliny a někdy se i hodí (viz DM - "máte korunu a body na slevové knize" mi přijde strašně hrubé), ale odsaď pocaď. Mimibazar je kapitola sama pro sebe a nikdo, kdo má aspoň třetinu mozku by tam neměl lézt Co se týče tvé kolegyně... jako bych se viděla jakmile o někom vím, že mu to vadí, tak to just budu používat :P
OdpovědětVymazatMimibazar je psycho, radši tam nic nečtu, a to jsem matka 5-měsíčního mimina.. Když jsem byla těhotná, říkala jsem tomu pupek. Když se malá pokadí, tak se pokadí a neříkám tomu "my jsme se hezky vykadinkaly," nebo když mě poblije, tak taky neřeknu "to jsme se ale poblinkaly," to množný číslo mi přijde snad ještě horší než zdrobněliny. I když ty jsou taky masakr.
OdpovědětVymazatKromě zdrobnělin osobně nenávidím "zkratky" typu "klobča" místo klobása, "brknedlik (bramborový knedlík), pórča (porková polévka), celkově nesnáším většinu slov končících na "ča", asi nějaká fobie. Vadí mi i pivko či pivčo, kafčo, kafínko...na tyhle věci je expert moje mamka, vždycky mám chuť propíchnout si uši
OdpovědětVymazatnejsem výrazně proti tomu, třeba Krbík mi přijde podobné jménu Kubík, je to zas snaha o udržení jazyka, snažili se nepoužít anglický výrazu ostatních příkladů "obchůdek šatičky, penízky"... se mi chce taky blejt, když člověk mluví s malým dítětem, proč ne, ale když mezi sebou komunikují dospělí, je to na pěst
OdpovědětVymazatNěkde mi zdrobněliny nevadí, rozhodně jich ale nesmí být moc najednou. Jsou ale chvíle, kdy se jejich použití vůbec nehodí. Tebou uvedené výroky jsou vesměs děsivé.
OdpovědětVymazatPřihazuju jeden příklad od sebe z práce. Volala makléřka (ta, co jakože měla působit profesionálně) a prý: "Zrušíte mi tu smlouvičku? Já tam udělala chybičku." Se mi zježily chlupy
[15]: Syneček? Prostě místo chlapeček. Tříletý kluk přece není synek. Na to má ještě čas.Nejhorší je zdrobňování sloves. Fuj.
OdpovědětVymazatTak baštiznu už používal kdysi Hurvínek, to není nic nového. Lucka Bílá taky hodně lidičkuje, já to nemám ráda, a je dobrý, když mně v mých 65 letech prodavačky, nebo i na pokladně oslovují mladá paní.
OdpovědětVymazatMně zdrobněliny vadí podle situace a mé aktuální nálady, ale vesměs jsem se nad tím ani moc nezamýšlela, protože v takové míře jsem se s nimi nesetkala. Pokud mi už zdrobněliny ale vadí, tak se jedná o zdrobněliny používané při komunikaci s malými dětmi. To je musí snad i nějak deformovat
OdpovědětVymazatTo ani nebude problém jazyku, spíš lidí, kteří ten jazyk neumějí používat.
OdpovědětVymazatZásadně nezdrobňuju téměř vůbec, spíš právě také naopak, i v případech, kdy je normální použít zdrobněliny (maminka, tatínek, židlička....), já je nepoužívám. Nedělám to z toho důvodu, že by mi to vadilo, ale nejsem na to prostě zvyklá. V práci si dávám také pozor, abych před klienty nezdrobňovala, protože mi to zní divně a také se to nedoporučuje. A můžu teda říct, že my Češi jsme na tom ještě se zdrobnělinami dobře, třeba v takovém Nizozemsku zdrobňují snad skoro vše (přidávají k pod. jménu -je téměř neustále, člověk by se zbláznil - místo Hond - Hondje, pejsek, Brood - Broodje... a tak mluví pořád :)).
OdpovědětVymazatMimibazar jednoznačně vede Zajímalo by mě, co ty ženské k tomu vede. Ty zdrobněliny bych přešla, ale co ty mraky smajlíků? Není už to tak trochu mentální porucha?
OdpovědětVymazatTy nálepky s dětskýma jménama na autech mě taky z nějakýho důvodu hrozitánsky iritují
OdpovědětVymazatNěkdy mi zdrobněliny nevadí, ale všeho s mírou. Tohle už je vážně moc!
OdpovědětVymazatPatřím mezi brutálisty, ačkoliv se jmenuji Janinka a balíček nepovažuji za zdrobnělinu .Jinak tohle téma jsme nedávno řešili se švagrem, který má tu smůlu, že stále bydlí s matkou. Ta se ho minulý měsíc takhle po ránu zeptala, jestli si dá kafíčko, že mu k snídaňce namaže rohlíček s máslíčkem. Tak jí na to řekl "Ty vole, mami, jak to se mnou mluvíš, vždyť mi je do prdele 36!? A matka se sebrala, odešla a ještě se nevrátila .
OdpovědětVymazat[30]: A co takhle "Panapr"? Helgo, mám to obdobně... co víc k tomu dodat, snad jen, že "Motora" a "jablo" vedou na celé čáře, nemluvě že sbírám kšilty a měl jsem okukuru dokonalá slova.Nicméně můj drahý bratr myslel slovo "kolopáska", když byl malý a to užívám doteď.
OdpovědětVymazatJá mám ráda zdrobněliny, ale všechno s mírou !
OdpovědětVymazatTaky to nemám ráda, doma kolikrát od rodičů slyším, že bude obídek, že koupili jablíčka, hruštičky, šílím z toho. Podobně mě štvou i mimískové, těhulky, manžílci a podobné věci, ale asi to k tomu období patří
OdpovědětVymazatJá třeba mám ráda zdrobněliny tam, kde se hodí. Třeba se sukničkou a bříškem problém nemám, pokud se jednalo dejme tomu o dvouletou holčičku - protože je to všechno malé a drobné, takže se k tomu ta zdrobnělina hodí. Ale naopak obchůdek nebo hodně zdravíčka mi také přijdou strašné, a obchodníky, kteří se zákazníky jednají jako s dětmi a div nešišlají, taky nemusím.
OdpovědětVymazatParádička
OdpovědětVymazatMoc to se zdrobnělinami nepřeháním, nebo jsem si to doposud myslela... Nojo, jsem ten Ťutínek, kočkám říkám "kočulky" a v hospodě chci "pivínko"
OdpovědětVymazatTy máš vztah ke zdrobnělinám asi jako Ozzák, který používal prach do pečáku, a koukal se v televizi na Tři ořechy pro Popelu.
OdpovědětVymazatJá nesnášínkuju zdrobnělinky ba i zdrobnělinečky ve veřejnoprávníčkové televizičce. Když už za ni platínkuju poplatečky, tak ať ze mne nedělánkuje idiotečka.
OdpovědětVymazatTečka.A že tam těch zdrobnělin teda fakt taky dokážou nakecat!!!
Což u těch dětí, tam mi to ještě přijde v pohodě, ale korunky a knížečky na pokladně, to je jiná káva. Aneb jak praví klasik:
OdpovědětVymazatV cukrárně zakoupím Lence
sladké rakve a věnce.
hehe bezva článek fakt jsem se pobavila...když se to tak vezme tam máš pravdu někdy se to zdrobňování fakt přehání až je to směšně i když já sama se musím přiznat že se s přítelem dopouštíme chorobného zdrobňování...takže se ptám svého broučínka jak se vyspinkal, co papká a tak jsme trochu vadní, ale je to roztomilé...ale přehánět to jako tvé kolegyně a slečny na e-miminu to asi fakt nebudu všeho dost
OdpovědětVymazatSom si spomenula, že mne v škole ako malej strašne vadili zdrobneniny, obzvlášť, keď sa museli písať, lebo na prvom stupni som nerada písala a šetrila každé písmen(k)o a zdrobneniny sú v písanej forme ako keby nafúknuté formy klasických slov. Ale teraz, pokiaľ nie sú myslené v nejakej negatívnej súvislosti: ,,Budeš musieť vyrátať zopár príkladíkov(a tým myslené dosť)" alebo ,,Budeš tomu musieť(napr. príkladíkom) venovať kúsok svojho časíku" a pod., tak to je priam provokatívne. Našťastie sa s tým v praxi skoro nestretávam a zdrobneniny sú v mojom okolí v znesiteľnej miere.
OdpovědětVymazatBy byla pěkná prdýlka, kdybychom se takto vyjadřovali my v práci do telefonu.
OdpovědětVymazat"Dobrý dník, dejte mi prosím espézetičku." "Ach, vám se stala nehůdka?" "To jakože je v tom autě mrtvolka?" "A copak se stalo s motůrkem? A spojčička dobrý?" "A ten odtážek může být do tohoto servísku?"
Pan Úžasný má taky rád zdrobněliny, jednou se ptal, jaké mám dníky. Napsala jsem, že celkem na hovno...už mě nemiluje...
OdpovědětVymazatJinak Ti sem konečně plácli normální fotku, bez euro-africko-asijských obličejů... Chvála Bohu.
[34]: Hurvínek říkáš? Tak to jo, asi to slovo vezmu na milost o Bílé mi ani nemluv, ta je úplně přesný příklad toho, jak se pod pozlátko sladkosti schovává celkem protivný člověk
OdpovědětVymazat[27]: U nás říká buben...!
OdpovědětVymazat[37]: tak děkuji za uklidnění, já myslela, že čeština právě k tomu úplně vybízí, Holanďani jsou tedy horší, jo?
OdpovědětVymazat[38]: ty smajlíci jsou psycho.. mentální porucha :) musím přiznat že od té doby, co si mí známí a přátelé přečetli tento článek, posílají mi všechny zprávy s milionem smajlíků, prostě mě chtějí nasrat, ale já se nenechám
OdpovědětVymazat[41]: Brutální Janinka
OdpovědětVymazat[55]: se říká
OdpovědětVymazat[47]: Zamysli se Meduňko, zamysli..
OdpovědětVymazat[42]: co je kolopáska?
OdpovědětVymazat[48]: Ozzák je taky můj člověk, ten díl si pamatuju
OdpovědětVymazat[48]: Ozzák je taky můj člověk, ten díl si pamatuju [51]: uáááá , vy jste hardcore
OdpovědětVymazat[53]: Se na to schválně zaměř, určitě tam budeš mít někoho, kdo se takhle vyjadřuje, jinak tvůj blog mě vždycky pobaví, nejvíc ty hlášky, sbírej, piš barde, skládej
OdpovědětVymazatproboha kolik se mi tam dalo smajlíků? Někdo mi to hacknul asi, aby mě nasral..
OdpovědětVymazat[54]: uáá dníky no ty vole (teda ne ty, ale tohle nejde prostě bez vola), dníky, chce se mi blejt . Na fotku bych se neodvažovala pindit, ale je fakt, že občas by to chtělo víc citu, asi na to má někdo málo času. Tentokrát jsem tam bez vlastního přičinění, na co jsem náležitě hrdá, jsem si myslela že bez tlačenky se tam člověk už ani nevokáže
OdpovědětVymazat[66]:,[67]: Jsi prostě dobrá a...a kecka navrch..! 20x
OdpovědětVymazat[65]: Oooo děkuji, dlouho předlouho jsem nic nenapsala. Měla bych to napravit...
OdpovědětVymazatJinak u nás kdyby se takto někdo vyjádřil, tak je na rok dopředu bez bonusů Ale občas se najdou podobné přípádky...
Tu korunku třeba chápu - zdrobnělina nemá být jenom milá, ale má ti tak nějak naznačit, že to ani není koruna, jenom koruna, prostě něco malého a zanedbatelného.
OdpovědětVymazatAle rozhodně čeho je moc, toho je příliš. A zdrobnělinky a jiné kudrlinky nejsou výjimečky.
Ať si každý zdrobňuje, jak chce, hlavně když u toho nebudu!
OdpovědětVymazatMáš krásňoučký blogísek! A článeček mocinky pobavíkoval. Papiky pá.
OdpovědětVymazatČlánek pobavil, i ty komentáře. Mezi lidma mluvím normálně, ale jakmile jsem se svým přítelem stává se ze mě největší ťutínek na světě.
OdpovědětVymazatLidičky zlatíčkovatí, to je ale sluníčkovaťoučký článeček! Úplňoučky z toho mám parádičkovatou náladičku, růžovoučké tvářičky a ceníčkovatím zoubky v širokoučkém úsměvíku. Takže nebuďte takoví mračounci, trošulinečku si zazdrobňulinkujte a budete úplně v pohodičce.A nebo ne.Nemluvte jako kreténi, nebo vás za to jednou někdo nakope do řiti, že se z toho poděláte. Mě taky úplně stačí občas poslouchat ty čůzy v práci, až se mi plaší kudla v kapse.
OdpovědětVymazatČaučík!
Přesně, přesně, přesně!!!!!!
OdpovědětVymazatVelmi, ale jakože fakt velmi souhlasím. Přiznávám, že sama v určitých situacích používám podobná... ehm... slova, ale jen pokud se opravdu... hodí.A pak přijde kolegyně a:"Už nebudu jíst, jinak ráno neobléknu kostýmek, ale jdu si udělat čajík.""Dnes krásně svítí sluníčko."Já: http://2.bp.blogspot.com/-2fcF2JzWSD8/UOXzMw-zg7I/AAAAAAAAEiM/ZAJdWpz0ABE/s1600/wanted-keyboard.gifVíc asi nemám, co bych k tomu řekla...
OdpovědětVymazat[61]: Izolepa
OdpovědětVymazatJá mám zdrobněliny ráda, přeci jenom v tomhle je čeština originální a tak okouzlující. Ale nic se nemá přehánět ;)
OdpovědětVymazatNějak si neuvědomuju, že bych se někdy setkala se s drobńováním u pokladních, ale možná je to jen tím, že to neřeším, tak mi to nepřijde.
OdpovědětVymazatJá sama většinou spíš zdrsňuju než zdrobňuju. Snad jen v některých občas použiju pejsek místo pes - nakonec, většinou píšu o jorcích
Ale když píšu přímou o svým jorkovi, myslím, že jsem o něm nikdy nepsala nebo nemluvila jako o pejskovi, pejsánkovi apod., vždycky je to trpaslík, mrňous, prťous, zmetek mrňavej
Já občas rostu v jorkie skupinách na FB, kde je to pořád pejsánek, miminko, oboječek, vodítečko ... přijde mi, že rozdíl oproti mimi bazaru je minimální, jelikoš jorkšírci ají taky rýmčku a průjmýček a nosí šatičky, vestičky, kobinézky a bundičky ...Já jsem v tomhle tvrdoň a psát o ně takhle zdrobněle mi přijde nepřirozené.A jedna věc mě tedy opravdu vytáčí hodně - kolegyně, která pravidelně chodí na "obídek". Na tohle slovo už mám alergii
poznámka tvého muže mě dost pobavila, já občas sem tam nějakou zdrobnělinu řeknu, ale nesnáším lidi, co je používají v každé větě - nesnáším! trochu štěstíčka a srdíčka apod
OdpovědětVymazat