Cirque du Soleil

Byla to rychlá nákupní spontánní akce, kolem Vánoc jsme viděli reklamu, že tu bude Cirque du Soleil, koukli jsme se Zdendou na sebe, ani jsme si nemuseli nic říkat a už jsem objednávala lístky. Nejdřív jsem omdlela nad cenou lístků (2500,- za kus), ale tohle prostě musíme vidět i za cenu že pojedeme v létě "jen" k Balatónu.

_{zdroj:cirquedesoleil.com}

_{Show Varekai byla uvedena v kanadském Montrealu v roce 2002, od té doby se odehrálo na 4000 představení, které vidělo více než 6 milionů diváků. Od roku 2013 opustilo Varekai Velké šapitó a putuje po sportovních arénách po celém světě. Název představení pochází z romského jazyka a znamená "kdekoli". (zdroj: www.ceskatelevize.cz)}

Děti jsme nechali doma, by to zmetci neocenili, furt by měli žízeň, čůrat, žízeň, čůrat, hlad.. kakat.. Jednou je tam třeba vezmeme, až si na to vydělají. No a po téměř půl roce nastal den D, máma přebírá děti a my jedeme do Prahy. Ptám se už popáté Zdendy, jestli má lístky. Pokaždé je má, ale pro jistotu. Po lehkých komplikacích při parkování, toxikováni výfukovými plyny z garáží, se ocitáme v O2 aréně právě včas.

^{přísné kontroly u vstupu}

Jaksi jsme podcenili výběr míst, sedíme na přistavěných židlích, u kterých pořadatelé nečekali, že by na nich mohli sedět dva tlustí lidé vedle sebe. Tímto děkuji návštěvníkům po naší pravici a levici za to, že se uskromnili a pevně se přitiskli na své partnery. Děkujeme také té paní, co seděla na konci řady už jen na půlce židle. Téměř jsem nedýchala a půlkou zadku jsem seděla na Zdendovi, i tak jsem se nemohla vyhnout celkem těsnému kontaktu s pánem vedle mě. Tomu to zřejmě vadilo, ale nemohl nic dělat, kdyby se posunul ještě o centimetr, paní na konci řady už by neudržela balanc a spadla by na zem.

_{plná 02 aréna}

Už to začíná, začíná to jsem nadšená, nevím jestli se mám smát, nebo brečet radostí. Po pódiu se začínají rojit postavy a postavičky v neuvěřitelných kostýmech. Kam dřív koukat? Přemety, různě po sobě všichni lezou, skáčou, plazí se. Někteří aktéři přicházejí i kolem nás, pán na začátku řady se vždycky lekne, když okolo něj proběhne lidská ještěrka a díky těsnému kontaktu celé řady jeho leknutí prožijeme svorně všichni.

^{zdroj:netfinemagazine.com}

Je to nádhera, vlhne mi oko dojetím nad sílou okamžiku. Celý zážitek umocňuje živá hudba a zpěv, obojí jako z jiného světa. Celé vystoupení prolíná tenká pavučinka děje, která spojuje jednotlivá artistická vystoupení. Z nebe sestoupí něco jako anděl, nebo je to vlastně Icarus, ostatní mu hned čórnou křídla a on se tam tak chudák plácá celým představením úplně bez křídel. Občas se tam objeví komický výstup kouzelníka a jeho blbé asistentky, která všechna jeho kouzla kazí. Třeba pánovi vedle mě se tohle vůbec nelíbilo, necítila jsem ani náznak potřesu jeho těla při smíchu, zatímco já jsem se zmítala v křečích, stříkaly mi slzy a padala jsem ze židle smíchy, on seděl a nehnul brvou. Zřejmě intelektuál.

Abych to vzala z pohledu ženy, tak akrobatky jako dobrý, čínský tým artistů jako dobrý, vrcholem byli dva chlápci v černých koženkových bodýčkách, nebo nevím jak to nazvat. O kterých jsem si první dvě minuty myslela, že jsou to ženy. Až teprve když prosvištěli s nohama v rozštěpu nad mou hlavou, zjistila jsem, že jsou to muži a hned představení dostalo nový rozměr. Ti byli z celého představení asi nejlepší.

_{cirquedusoleil.com}

Skutečným vrcholem byla tedy závěrečná scéna s velkými houpačkami a výskoky z nich kamsi do plachet, u toho se člověku tajil dech, hlavně jsem teda pořád nemohla z hlavy dostat myšlenku, že musím dávat pozor, aby ta houpačka nebouchla někoho do hlavy, už takový zlozvyk z hodin strávených na dětských hřištích. Přistihla jsem se dvakrát, jak vyskakuju a chci zakřičet "pozor na tu houpačku"...

_{zdroj: naplesillustrated.com}

Zajímavou součástí je i vystoupení hendikepovaných tanečníků, fenomenální tanec s berlemi sebou nese jasnou zprávu a to je "Nikdy to nevzdávej!".

^{zdroj: commdiginews.com}

Shrnutí, ty prachy za to fakt stály. V létě u Balatónu budu vzpomínat na chlápky v černých bodýčkách a na dětském hřišti se mi při pohledu na houpačku zakalí zrak vzpomínkami na Varekai. Je to zážitek, který člověk absolvuje třeba jen jednou za život a jestli se tady Cirque ještě objeví, fakt doporučuji, stojí za návštěvu.