Jak jsme si čepovali sami pivo

Prázdniny jsou v trapu. Ale stálo to letos za to, o tom žádná. O prázdniny máme takovou malou střídavou péči, ne nejsme rozvedení, ale rozkládáme dovolenou na střídačku, pak jedeme na jednu společnou. Zahájila jsem pobyt v kempu u Hracholuské přehrady, kde jsme měli příležitost spát v chatce na khaki vojenských matracích, prozradila nám to razítka na matracích z roku 1970 a znak zkřížených mečů, což jsou prý dělostřelci. Celý týden, zejména v noci, jsem upřímně litovala všechny vojáky, kteří tu tvrdost museli vydržet. Jednu noc jsem si lehla na zkoušku na zem a byla měkčí, než ty khaki betony na palandě

Vojenská matrace v kempu, podlaha byla její měkčí sestrou.

Pobyt to byl pohodový, malý klidný kemp s názvem Pohoda. Přehrada je v tomto místě celkem mělká. Slunce ji snadno prohřeje, je velmi teplá, bohužel je zde i hodně řas, tudíž působí dost špinavě. Já jakožto fajnová štítivka jsem pomalu s odporem do vody jednou vstoupila. A tady je obrovský rozdíl mezi pesimistickým rodičem a optimistickým dítětem. Kvítek se ihned jal do pomazávání těla blátem ze dna a vykřikoval nadšeně "mažu na sebe brutální průjem!" Zora se nadšeně potápí: "Mami to je hustý, ta voda je tak neprůhledná, že se můžu tajně pod vodou přiblížit ke komukoli, aniž by to věděl" Hlásí mi nadšeně. Můj odpor k zelenému patoku to ale nesnižuje a hledám už jiná místa na koupání. Třeba tento lom u Konstantinových Lázní, to bylo jiný kafe! Kvítek nadává že se nemá čím pomazat, Zora nadává, protože jí v hloubce uplavaly brýle a nemůže se potápět. "A i kdybych se tu potopila, ta voda je tak hnusně čistá, že mě každej uvidí." Důležitý je spokojený rodič, jak jsem kdysi četla v jakési příručce, spokojený rodič=spokojené dítě. Spokojeně si plavu v křišťálově čisté vodě, nespokojené děti čekají, až se večer zase obalí blátem v přehradě.

_{Zatopený lom u Konstantinových Lázní, paráda!}

_{Chatky kempu Pohoda}

Pak jsem se taky ukázala v práci, a už jsme pokračovali do penzionu Příbrazský do Příbrazi poblíž Stráže nad Nežárkou a Třeboně. Táhla jsem sebou tři kola. Teploty šplhaly ke 40kám, děti zaryly své malé prstíčky do pěstěného trávníku, když jsem je za nožky táhla ke kolům, že si uděláme malou vyjížďku. Na jednu jsem je dostala, ale na víc už nikoli, jelikož vypilovali svou strategii a po snídani se schovali do libovolného z deseti pokojů. Musela jsem pak odchytávat hosty a ptát se, jestli tam nemají nějaké děti navíc. Kašlu na vás zmetci nevděční a další dny se jedu projet aspoň před snídaní, kdy bylo ještě méně horko. Nejsem zas takový sportovec, abych vstávala dobrovolně v půl sedmé ráno na dovolené abych se projela na kole, ale potřebovala jsem mít lepší pocit, že jsem tam ta kola nevezla zbytečně. Pomohlo to. Penzion je něco neuvěřitelného, to jsem ještě nezažila. Čisté pěkné ubytování, krásná zahrada, hřiště a vstřícná majitelka. Chce to ale včasnou rezervaci. Nejvíc naplňující je důvěra majitelů v poctivost hostů, veškeré nápoje si berete a účtujete sami, pivo, kofolu si točíte sami. Vždycky jsem toužila natočit si pivo a myslím si, že i ostatní hosté se v tom dost našli. Čepovali všichni, čepovala jsem, i když jsem vůbec na pivo chuť neměla. Dokonce se mi zdálo, že tajně čepovaly i děti, neboť byly veselé, hodně zpívaly a brzy usnuly. Jeden den je deštivý, tak ujíždíme před deštěm do Tábora, zastavuje nás místní husita a zve nás na slavnosti. To neměl dělat, protože já chci vzít děti do táborského podzemí kam také jdeme. Kvítek během procházky na náměstí furt otravuje, že chce nějaký kačery. "Nic ti nekoupím, máš toho plnej pokojíček," vyslovuju automatickou frázi na jakýkoli požadavek koupě nové cetky. Po chvíli mě už zase tahá, že nechce do podzemí, ale chce kačery. Začíná mi to být divné. "Jaké kačery?" ptám se. " No přece ty Kačerské slavnosti, jak jsme potkali toho pána" chvíli mi to dochází "Jo ty myslíš Husitské slavnosti!" Dovolená končí. Mládež přebírá Zdenda a jedou do Harrachova, což později označují za velký omyl. Kdyby prý jeli na dovolenou na Václavák, vyšlo by to nastejno a bylo by to blíž. Nastává čas na společnou dovolenou, letos zvítězilo Turecko. O Turecku již brzy v příštím článku, zůstaňte naladěni.

_{Penzion Příbrazský}

_{Kačerské slavnosti}