První košt natto

"Je to výborná zdravá záležitost," básní mi už poněkolikáté výživový poradce o tom potravinovém zázraku. Fermentované sojové boby, sýr ze sojových bobů! Představuju si že to bude asi něco jako taveňák, snad bych to mohla překonat. Sója samotná až takový zázrak není, ale fermentací se její výživová hodnota změní k lepšímu. A prý že mi jednu vaničku dá, ať ochutnám. "A kde to kupujete? Já si to koupím sama, to mi nemusíte dávat.." Snažím se z nabídky vycouvat. Na tento druh potraviny si nepřipadám dostatečně připravená. "Nene, to je záležitost pár korun, jen to vyzkoušejte!" A už mi strká do batohu podivně vypadající oslizlé bobule v krabičce. Otevírám ji až doma a se silnou nedůvěrou. Ještě než mě udeří do nosu nepopsatelný zápach, slítnou se ke mně všechny mouchy z domácnosti. Zdenda sedí daleko v obýváku a nadává. "Asi se tu někde vysral kocour!" Volá na mě do kuchyně. Ještě neví, co tam mám za zázrak.

Odháním vidličkou mouchy a přemýšlím, jestli plíseň na povrchu je ušlechtilá, nebo prachobyčejná podřadná plesnivina. Google říká, že je to ušlechtilá plíseň, věřím mu. Snažím se navzdory smradu aspoň trochu ochutnat. Zdenda přišel do kuchyně, něco chtěl, ale zápach ho srazil na kolena, po kterých se sune zpátky do obýváku, prý už nic nepotřebuje. Naberu jeden bob, sundám mouchu, která se na bob přilepila. Bob zůstává se zbytkem obsahu krabičky spojen tenkou slizkou šňůrkou. Je to takový malý zázrak, který nikde nekončí. Vzpomenu si, jak jsme takhle blbnuli na školním lyžáku s vosky na běžky do vyšších teplot. Nabrali jsme vosk mezi dva prsty a slepovali a odlepovali je, vosk vytvořil jemná vlákna. Chvilku si s bobem pohraji, natahuji a přitahuji gelový provázek. Sóju pak promíchám, je to celkem zábava, vlákna se táhnou při každém pohybu vidličkou. Vůni bych přirovnala asi k droždí smíchanému se syrečkem.Vypadá to nadpozemsky mimozemsky.

Jeden bob opatrně ochutnávám a na bradě mi visí sliz. Chuť je nepopsatelná, možná se na to dá časem zvyknout, ale ten čas rozhodně není právě teď. Krájím čtyři chilli papričky, kterými svou dávku bobů hojně zasypu. Pepř, cibule, rajčata.. čím bych to ještě přebila? Hmm už je to lepší, nevím, zda příčinou pláče jsou chilli papričky nebo ten zápach. Dala jsem to. Půl mističky do sebe soukám, z úst i visí spousta malých slizkých pavučinek. Zbytek čeká v ledničce. Zítra je taky den. Chce to víc chilli a bude to dobrý. Nevím, co řeknu svému poradci. Asi co jsem jako malá řekla babičce "Babi, bylo to dobrý, ale už to víckrát nevař."

A nyní nastal čas na pár pořekadel, která hned člověka napadnou v souvislosti se zkušeností s lahodným Natto, řekněme, že by to mohla firma použít, jako reklamní slogany (obchodní zástupci, můžete mě kontaktovat jakkoli chcete)

Neházej natto do žita

Darovanému koni na natto nekoukej

Lepší natto v hrsti nežli tofu na střeše

Navrch fuj, uvnitř fuj

Co oči nevidí, to nos ucítí

Takže tak

Nattu zdar

Vaše Helga