Sezóna kroužků pro děti začala. Nejsem zastáncem toho, aby děti byly 5 dní v týdnu na kroužku, letos se mi to vymklo z rukou, mají oba kroužek 3x týdně Zora lezeckou stěnu a hip-hop. Kvítek toužil též po hip -hopu, ale ve zkušební době jsem ho načapala, jak si půl hodiny zpívá na záchodě, i když tvrdil, že ho to baví, hip hop jsem ukončila. Na záchodě může sedět doma a zadarmo. Instruktorovi se ulevilo, říkal: "No já jsem vám to chtěl taky říct, ať už nechodí". A že prý chce nějaký sport, kde má člověk helmu s mřížkou. Moc se ve sportech nevyznám, ale zavolala jsem na hokejbal a ejhle, na hokejbale mají skutečně děti helmu s mřížkou. Pravda, byl to takový divný rozhovor, ptám se trenéra po telefonu, jestli mají na hokejbale helmu s mřížkou, bylo mi trochu trapně.
Už tam byl asi pětkrát a první nadšení pomalu odchází, zjistil, že krom apartní helmy se v té helmě musí běhat a pod helmou se člověk potí a skrz mřížku se nemůže dloubat v nose (za což se raduji a volám sláva, konečně se ten zlozvyk odnaučí). Na dloubání v nose nic nefunguje, zalepovala jsem mu ukazováčky náplastí, aby se mu nevešly do dírky, narval si tam prostředníčky, když mu dáte do jedné ruky kapesník, dloube se v rypáku druhou rukou. Takže potýkáte-li se s tímto nešvarem, jak u sebe, tak u svého okolí, stačí pořídit helmu s mřížkou, může být i použitá, a je po problému. Jinak jsem si třeba myslela, že hokejbal je stejný jako florbal. Není. Hokejbal je už skoro jako hokej bez bruslí, děti jsou celkem slušně obaleny chrániči. Míčky nemají díry a jsou dost tvrdé. Hraje se klasickými hokejkami na hřišti s mantinely. Já vím, vy co se v tom vyznáte, si jistě klepete na čelo, proč to vysvětluju, berte to tak, že vzdělávám další debilní matky, jako jsem já.
Kvítek je na tréningu celkem statické dítě, většinou stojí a pokouší se probojovat ukazováčkem skrz mřížku. Když nebojuje s mřížkou, tak bojuje s ostatními chlapečky o jeden míček do krve (na hřišti je asi sto míčků, ale oni si vyhlídnou dva kluci jeden a jsou schopní se o něj poprat) a když se nepere, tak si lehne na zem a relaxuje. V neděli je turnaj, prý má taky dorazit, aby si to omrknul. Tak doufám, že se od něj aspoň nějaký míček odrazí.
Takže tak.
Hokejbalu zdar!
Helga
Ó, jak jsem ráda, že tohle mám za sebou, i hokejbal. Prvorozený jednou přišel s uraženým předním zubem (druhým), helmu měl sundanou, šli z tréninku a někdo máchnul hokejkou...
OdpovědětVymazatP.S. Máš nějakou odměnu pro první komentující...?
OdpovědětVymazat[2]: Když Maršálkovic ozdoby, tak Helgovic odměny pro první komentující. Budu to do konce roku sčítat a kdo bude mít nejvíc bodů, dostane poštou hmotný dar. 1. komentující tři body, 2. komentující 2 body, 3. komentující 1 bod (a neplatí to pro tutéž osobu)[1]: i hokejbal jo? My jdeme fakt v tvých šlépějích.. ještě rozvod a je to komplet.. až uslyším "prcám na hokejbal", už mě to tak nezaskočí proškolena tvými zkušenostmi
OdpovědětVymazat[3]: Bezva, pošlu Ti adresu...
OdpovědětVymazatRozvod ne, to není dobrý. Ale Kvítkovu pubertu Ti přeju. Svět občas bývá spravedlivý...
Helgo,
OdpovědětVymazatnejdříve bych chtěla sklonit před tvou inteligencí a úrovní, překonala jsi bariéru adrese a já jsem nadšená, jsi normální ženská. Padesátka se tak eklovala, že to vypadalo, že bude ke mně chodit v pláštěnce a plynové masce, světe div se, chodí a já vám dívky oběma děkuji !!
Hokejbal znám, můj synovec se mu věnuje už 10let a nyní už jezdí pískat jako rozhodčí zápasy po celé republice.
Výbavu jsem různě dokupovala k vánocům a svátků, takže i to vybavení maličko znám.
Je naprosto jedno, co dělti budou dělat, ale hlavně nesedí a nečumí do bedny.
Já jsem celou základní seděla na nějakých chodbách , tu byl balet, pak karate, keramika, tanec, malování a pořád někde.
Většinou jsem seděla někde u zdi opřená a usínala, tekla mi slina z huby.
A já dostanu cenu za nejdelší komentáře !!!
My zvolili Sokol. Je nejlevnější, kus od baráku a dvakrát týdně.
OdpovědětVymazatPrinceznička má tím pádem poněkud náročné úterý, protože to má školní tělocvik, školní sportovní hry (kroužek úplně zdarma) a Sokol. V úterý dvouhodinovku...
A pak mám ještě hodinku klidu ve čtvrtek
Ale já si stejně nemůžu stěžovat, že ji mám na krku. Jen přijde ze školy, už se žene na dvorek a já ji musím chytat, aby se aspoň najedla a převlékla.
[5]: byla to těžká životní zkouška, ale zvládla jsem to, děkuji za poklonu já snad budu odměňovat úplně každýho za komentáře, abych vás všechny uspokojila..[6]: sokol nebo hokejbal, jak píše blondýna, hlavně, že se hýbou
OdpovědětVymazat[7]: Asi tak nějak. Ale moje smradka má výhodu dvorečku a sousedovic dětí, mám co dělat, abych ji udržela doma po sedmé večer...
OdpovědětVymazatTo je správné. Jen ať se ratolesti vyblbnou.
OdpovědětVymazatDodnes vzpomínám s hrůzou na tělocvik na základce, hráli jsme pořád jen vybiku a kluci se bavili tím, že se snažili nám dát co největší ránu. Hrůza, hrůza. Ve sportech jsem byla vždycky outsider. Snad se tvým ratolestem bude dařit líp!
OdpovědětVymazat