čtvrtek 19. listopadu 2015

Kterak jsme se stresovali na antistresovém pobytu

Vloni jsme založili s manželem tradici, že se každý rok listopad/prosinec zbavíme mládeže a vyrazíme na víkend do lázní, poválet se, rozmočit se, užít si sebe navzájem (tzn. posílat se do hajzlu víckrát denně nejen ráno a večer, jako obvykle) a nakoupit dárky. I letos nastala ta inkriminovaná doba a my vyrazili. Teplice..luxusní dvoulůžák, tři noci, čtyři hvězdičky. Program s názvem "Antistresový pobyt" začíná... Zdendu chytají záda a to tak hustě, že nemůže chodit a ke mě dorazila "teta Irma", což by mě osobně tedy zas tak nevadilo, ale reklamace se ozývaly odjinud. No nic, nebudeme se stresovat, jdu na nordic walking, Zdenda jde na nordic sleeping a doufá, že záda povolí. Vracím se hezky vychozená, otvírají se dveře výtahu a .. a... áááá .. bubááák.. infarkt...
Den druhý - přesně v 5.00 buch buch buch buch buch .. nic.... buch buch buch buch buch .. Zdenda v polospánku komentuje, že se tak někdo má.. První koupel, doufám, že to bude aspoň bublat, protože ležet ve vodě bez víření a bez alkoholu to je faakt vopruz.. hurá bublá.. žádám sestru o sklenici sektu.. vraždí mě pohledem a odchází. Ty jo dvacet minut bublání a nicnedělání.. hmm.. nebudu přemýšlet vůbec o ničem.. zářivka nad hlavou bliká.. blik blik.. nemyslím na nic, nemyslím na nic, nemyslím na nic.. jestli jsem založila v práci tu cenu v pátek, nezaložila! Vlastně jo, založila, ale neoznačila, že je založená, nebo označila že je založená?! .. nemyslím na nic, nemyslím na nic blik blik.. kurva já mám stres... blik blik.. co asi dělají děti.. snad ta Zora nebude mít otřes mozku, jak spadla na tu záchodovou mísu.. blik blik nemyslím na nic nemyslím na nic... blik blik.. ... doprdele jak to dělají ti mniši, že dokážou celý den meditovat, já to nedávám ani deset minut. Slááva konec.. čus zářivko.. čus sestro.. vylézám z místnosti.. áááá bubáááák sedííí na židliii a koukáááá.

Den třetí- přesně v 5.00 buch buch buch buch buch .. nic ... buch buch buch buch buch .. V polospánku říkám Zdendovi, že to je blbost, jsme v hotelu asi nejmladší a že by si páprdové takhle užívali a ještě v takovou nekřesťanskou hodinu? Zase nějaký to šplouchando, nákupy přes den.. hrozná nudaa :-), no a pak že se podíváme do hotelové kavárny.. vidím na ceduli "Bombardino" vybaví se mi ten lahodný nápoj v roztomilé malé skleničce s kopečkem šlehačky, hurá dám si tu laskominu. Číšník elegán, žasnu nad jeho ladnými profesionálními pohyby ve stylu "Obsluhoval jsem anglického krále" , mi mohutným rozmachem servíruje půllitrový šálek s teplým vaječným koňakem. Zírám na to množství, "Překvapuje mě to množství" říkám Zdendovi. Zdenda prohlašuje, že je to teplouš jak vyšitej. Zdolala jsem polovinu šálku, začínám být veselá, čísník donesl v malé konvičce další půllitr bombardina, že mu prý ještě zbylo, tak abych si mohla dolít.. Zbytek dne už moc nevím, asi jsme se koupali a byli v sauně?

Den čtvrtý- odjíždíme, Zdendu stále bolí záda, ale díky kvalitní medikaci prý zvládá výlet do Drážďan.. Říkám mu, že si musím ty bubáky prostě vyfotit, že bez fotky bubáka neodjedu. Sbírám veškerou odvahu, vyhlédnu si tři bubačky a ptám se, zda si je můžu vyfotit. Deset minut se pod burkami upravují. Fotím, pak chtějí vyfotit ještě u této vázy, a u této sošky, pak jdeme ven, nevadí, že prší, fotím je v parku a u lavičky a u sochy, kontrolují na fotkách, jestli vypadají v burkách dobře, nelíbí se jim výraz v očích, přefocuji. Loučíme se vyměňujeme si maily, vlnovka. vlnovka zavináč vlnovka.com a já mám tři nové kámošky z Kuvajtu.

Máme zabalené tašky, vycházíme z výtahu a slyšíme buch buch buch buch buch... oba jsme poznali to známé bouchání, podívali jsme se na sebe.. je to babička těch Kuvajťanek se svou holí... naše věrná five o´clock rock buch buch sousedka.

1 komentář:

  1. Konečně poslední Humoreska, vzala jsem to opačně, musím jít něco dělat. Zbytek pak. Moc jsi mě pobavila.

    OdpovědětVymazat