Nicota nás požírá

Naše bytí se smrsklo už jen na malé procházky a velké nákupy a zbožná přání. A o nákupech bude dneska řeč. Literární hlad zasahuje postupně všechny blogery, kteří neprchli na Maledivy nebo do Egypta. Je potřeba radovat se z maličkostí, jak říkají všichni životní gaučové. Sesbírala jsem střípky ze svých nákupů, je to poslední stéblo, kterého se tonoucí Helga chytá, poté už nastane absolutní nicota, prázdno, tma. 

Takže hot, breaking news z kladenských obchodů:

V obchodě, který je jednička v čerstvosti a tudíž i správná volba jakási matka synovi vztekle odpovídá:  

"Ne, z těch banánů na tebe fakt nevyleze banánovej pavouk"

Tatínek se svým 1,5 letým synem: 

"Vezmeme pomeranče? Ano?" Syn kroutí hlavou.

 "Tak dobře, nevezmeme".. 

"Vezmeme toustový chlebíček?"

Little Boss rozhoduje, že nikoli a přitom dloube prstem díru do máslového croisantu, protože bílej rohlík je pro socky.

Představuji si, jak celá rodina večer příborem porcuje na talíři Brumíka s hrdostí v srdci a pýchou v očích, že rozvinuli osobnost svého malého syna.

Večerka Eso, ještě stále v rukou českého majitele, mám nákup za 90Kč

Já: "Mám jen tisícovku, nebo to můžu zaplatit kartou?" 

Prodavačka: "Nemám drobný, tak radši kartou."

na tom by nebylo nic zvláštního.. áállee:

Vietnamská večerka, mám nákup za 100 kč

Já: "Mám jen tisícovku, nebo to můžu zaplatit kartou."

Vietnamka: "Kaltou né, to moc poplatki platila, dej tisíc, já miluju tisíc" a při těch slovech, přísahám že se zavrtěla v pase s tisícovkou v malých ručkách  a pohlédla na mě svými jiskřícími očičkami.

Vietnamská večerka podruhé

Kupuji procházející máslo (to je ještě doblý, plochází zílta) a hledám tvrdý tvaroh, není.

"Co eště hledáš?" Ptá se Ta-která-miluje-tisíc.

"Tvaroh na strouhání"

"Nemam, mam měkej, chceš sýl na stlouhání?

"Ne"

"A chceš depiatol pro děti?"

Zašklebím se nevěřícně, že už prodávají depilátory pro děti, pravda, jsou zarostlé velmi, ale depilovat jsem se je ještě nechystala.

Depiatol je respirátor.. pochopím záhy.

V obchodě "Podle mého gusta" nakupuji jen občas. Pracují tam na pokladně důchodkyně na přivýdělek a s takovou radostí z kontaktu s lidmi, hned se lépe nakupuje.

Vykládám nákup na pás, veselá důchodkyně zboží markuje a zpěvavým hláskem si práci komentuje: "A to máme dvě okurky, dva vanilkové cukry, sýreček, šunčička.. "

 

Mám toho málo, zato drahého a ona zazpívá: "1560 korun! No to jste se dneska rozšoupla!"

Modlím se, abych neměla vyčerpaný limit na kartě, nebo nedejbože nedostatek, protože už mám vypozorované, že tenhle typ ženských s radostí křičí přes celý obchod "nedostatek prostředkůůůů!"

Peněz mám dost, doma svůj velkolepý zážitek z nákupu vyprávím postupně všem členům rodiny, kteří odloží mobily a jůtuby a dychtivě hltají zprávy z temného světa.  Zdenda dodá, že jsem měla na pás hodit i kondomy, co by si tak paní zazpívala..

Takže tak 

na článek nejsem nijak hrdá, ale nedá se jinak, témata dochází, nicota nás požírá.. odkazuji na Nekonečný příběh.. ten momentálně všichni žijeme.. NICOTA! A jak nicota požírá vás?

Vaše Helga