Mise splněna, sehnali jsme běžky, částečně vyhrabáno z půdy, částečně koupě, jedeme to vyzkoušet. Okolí města je doslova zasíťované běžkařskými dráhami. Je to paráda, notoricky známá krajina je najednou úplně jiná, zářivá, bílá, třpytivá, tichá, prosluněná. Můžeme jet přes pole, louky, kam by člověk jako pěšák v žádnou roční dobu nepronikl. Kam se hrabou Krušné hory. Rozplývám se, fotím.
Poznáte nás z dálky, hůlky máme nejen na odraz, ale i na balanc a brždění a pícháme jimi zběsile všude kolem sebe. Pejskaři si raději přivolávají psy, rodiče si přidržují děti, protože běžkařské hůlky se v našich rukou stávají nebezpečnou zbraní. Naše děti jsou doma, protože jedno řeklo "už nikdy", druhé řeklo "až po Vánocích" myšleno po těch příštích. Dostali podmínku, že půjdou aspoň ven na procházku. Se Zdendou cestou uzavíráme sázky, kam dojdou.
Čas plyne a je to tady, budu muset vystrčit zadek na mráz, potřebuju čůrat. Zajímavé zjištění, v zimě nemají keře listy (wow), není se kam skrýt. Asi 50 m od nás, jde muž na běžkách, zatáčí, a odchází zády ke mně, ale vynoří se jeho žena a on na ní čeká. Čeká, otáčí se a kouká. Chvíli vyčkávám a přemýšlím, jak moc velké detaily mého pozadí na dálku uvidí. Usuzuji, že uvidí leda tak prd a usedám. Pro jistotu bořím svůj zadní výstup do sněhu a libuji si, jak jsem na to vyzrála. 50% zadku kryto sněhem, 50% venku. Sníh má o pár stupňů vyšší teplotu, než vzduch. Chytrá seš Helgo, v přírodě se neztratíš. Cítím jak taje, vzhůru stoupá pára, je to mystický, éterický až vesmírný zážitek, velmi doporučuji každému vyzkoušet. Všimnu si, že pán se dívá. Ty jo, dědku, co z toho máš na tu dálku. Když vidím, že někdo potřebuje na záchod, tak se taktně otočím, né? Ne. Nechápu, co je na mém z 50% krytém měsíci ve sněhu k vidění. Rychle natahuji kalhoty a jdu nazout lyže.
Mám zvláštní pocit v kalhotách. Jako bych měla větší pozadí. Nevejde se mi do kalhot, a divně křupe na omak. Zdenda se hrozně směje. Hrábnu rukou do kalhot a mám tam tunu sněhu. Zadkem jsem ho natála, přilepila a pořádnou hroudu sněhu oblíkla do kalhot. Néééé vyhazuju sníh z kalhot, jenže už docela pozdě, už to taje. Tentokrát stud nestud, kalhoty jdou dolů, vyklepávám co se dá. Zdenda se baví, k pánovi už dorazila paní a dívají se teď oba. Nemáte zač, právě jste byli svědky mého duchovního posunu do vesmírné sněhové extáze. Vzniku Epické Mystické Prdelové Metody. A tímhle hodlám porazit Wima Hofa a jeho dechová cvičení. Příští zimu se budou všechny celebrity fotit s prdelí ve sněhu.
S promočenou zadnicí se došoupu domů. Bylo to skvělé. Sázku jsme nevyhráli, tipovali jsme, že děti nikam nešly. Šly, k Baumaxu (300m), od Baumaxu kolem vietnamského obchodu, kde si koupili "odměnu" a rychle domů.
Takže tak, a zkuste fakt zadek do sněhu, Helgy EpMyPrMe. Nechávám patentovat.
Vaše Helga
Se stromy je to těžké: Jednou za čas je člověk potřebuje a ony si dovolují nemít listy! Tak snad propříště nějaký ten jehličnan, i když to může mít zase jiné nepříjemné následky :-)
OdpovědětVymazatJo! To fakt naštve. Ajako naschvál široko daleko žádný jehličnan, ideální jsou lopuchy.. s beruškou
VymazatNo, kam se na Tebe hrabu s pochcaným kapesníčkem...:-D
OdpovědětVymazatjsem ráda, že jsem to přebila :-)
VymazatNiekde som čítala, že chladenie koreňovej čakry je zdraviu prospešné. So snehom to môže byť dokonca vyšší level 😁
OdpovědětVymazatto se jmenuje koreňová čakra? Díky, škoda že jsem to nevěděla, hned bych to použila v článku :-), na čakry jsem úplně v tom všem energetickém mystickém hypnotickém pobláznění zapomněla. Hanba mně. :D
VymazatNemôžeš to predsa nazvať prdel. Musíš to povýšiť 😄
VymazatProti takové konkurenci Wim Hof nemá šanci. Ať žije Helžina metoda! :-D
OdpovědětVymazatDíky, teď lituju že nemám nějaký chytlavější příjmení, Wim to vyhrál už prostě tím jménem, nebo newim..
VymazatA co Hel Hof? Nebo Hell hof!:) Hrouda ciziho nestesti potesila, jeste jsi mohla priplacnout dve dalsi na prsa a byla by to uplna Jennifer Lopez...
Vymazatugh na prsa to bych nedala, no i když tak ještě tak 15 let a v podřepu si vlastně namočím už všechno najednou, takže jednou to přijde. Haha Hell Hof.
VymazatTak tohle fakt běžně člověk nevymyslí :-) Dost dobrý :-D
OdpovědětVymazatNejlepší na tom je, že když se mi stane něco takového, tak nejsem ani smutná, ani naštvaná, ale raduju se, že mám konečně zase o čem psát.. úchylný ne? Máte to taky tak? Jdu na nákup a úplně hladově se okolo sebe rozhlížím, co bych zvěčnila z toho děsně nudného života, co teď vedeme. Jo a míjel mě pán na běžkách a měl u nosu rampouch z nudlí, to jsem se taky zatetelila, takovej materiál na blog :-)
VymazatMám! Já si sáhla asi až na úplný dno, když dovedu ocenit i straku na parapetu. A což teprve to dobrodružství při jedné z ojedinělých cest do kanclu.
VymazatMám taky - vždy, když jsem v blogu zpět pohroužena, je ten svět okolo o moc barevnější :-)
VymazatA je to přesně jak píšeš - drobné trapasy a nepříjemnosti jsou vlastně vítaným zpestřením. Úplně miluji ten pocit, jak začnou v hlavě naskakovat věty. (většina jich vždy záhy před zapsáním i vypadne, ale i to chvilkové potěšení se počítá)
Přesně, to mám taky. Dneska jsem vynelezla taky jednu metodu ohledně vylučování (nebo to bylo vyučování?) a to dost nechutnou a hned jsem to napsala. O to víc mě potěšilo, že tady nacházím tyto sněžné perly.
VymazatNominek, hned jak napadnou, zapsat.. jiný trik na to bohužel není :-), Liško, četla jsem no a úplně jsi otevřela nové tabuizované téma..:D
VymazatPsice.. ano.. jsme na samém dně a to je prostě umění vykřesat z toho nějaký příběh, měly bychom všechny dostat nějakou cenu..Řád pisatelského dna by se to mohlo jmenovat
Jé, vida, taky vědecká metoda!
OdpovědětVymazatTa by mě teda nenapadla, nechtěla bych si moc namočit zadek do sněhu. A rozhodně bych nesundavala lyže, když jdu na záchod, protože to se zasněží i nohy. A blbě se pak zapíná vázání. Ale co, metoda je metoda a Wim Hof ať se jde před ní zahrabat zadkem vímekam :- )
tak močit na nasazených běžkách, tomu říkám výzva a hodlám praktikovat hned jak na ně příště půjdu, díky za tip :D
VymazatJo holky, máte to fakt těžký...
OdpovědětVymazatuž podle sebe-rozepnout ty šponovky..a pak.. někteří chlapi to možná znají co to udělá když se malý pán zachumlá v zimě do kabátu preputia (česky - pro nechápavé - předkožky). Když pak jsou fleky na nohavicich, které manželka nepochopí, říkám si, že na té semitské obřízce fakt něco je...Ale představa ještě to dělat v dřepu či polosedě úděsná.
P.S. Trochu závidím..na běžkách jsem nestál dobrých 8 let. Rodina tomu neholduje a říkal jsem si: stejně už nebude sníh, je oteplení. Nu letos byl, a já houska jsem si nepořídil nové běžky namísto rozpadlých k Ježíšku. Dva týdny se dalo běhat kolem špitálu cestou domů. Jenže lockdown a obchody s tímto vybavením beznadějně zavřené
Vymazattéma slepeného preputia mi bylo objasněno, když jsem nevěřícně stírala na našem wc moč ze závratných výšin a úbočí, do té doby jsem o těchto tajích neměla ani potuchu. Ad běžky, nikdy není pozdě, třeba to teď budou po sezóně všichni zase prodávat, tak možná?
VymazatA sralas?
OdpovědětVymazatJo! A pak jsem měla v kalhotách nejen sníh ale i HOVNA!
Vymazat