Vytáhli jsme sáňky a hurá na nejbližší kopec společně s dalšími tisíci obyvateli našeho města. Letos jsem si uhnala prvně v životě vánočního housera, tímto bych chtěla poděkovat houserovi že kromě nočních porodních bolestí mě požehnal naprostým klidem a odpočinkem v ten sváteční čas. Ležení se ale negativně promítlo jak na váze, tak na kondičce, když jsem si našich patnáct schodů musela dělit na třetiny a v průběhu výstupu odpočívat, usoudila jsem, že je na čase začít zase sportovat. Housera prostě musím ubít mokrým chladem a pohybem, dost bylo suchého tepla a klidu.
"Mami, tak to zkus, svez se se mnou", prosí mne se sepjatými rukavičkami Kvítek a nabízí sáňky. Sáňky jsme kupovali, když byla Zora ještě mimino, jedná se o super závodní kousek s nosností do 50 kg, tudíž na spolujízdu naprosto nevhodné. Na kopci se sešli místní romové, nejprve se nahoře postrkují, připomíná mi to dokument o tučňácích na ledovém útesu. Tučňáci se tak dloho pošťuchují, až ten nejnešikovnější spadne do vody a když ho nic nesežere, skáčou tam i ostatní. Nejslabší tučňák z party- vytřeštěné hnědooké batole na bobech s volantem je strčeno z kopce. V půlce kopce začnou ostatní lehce panikařit, mimino neumí zatáčet natož brzdit. Vychytávám letící mimino levitující za přírodním skokánkem, jeho starší sourozenci nebo rodiče, nevím, mi děkují a posléze všichni svorně bourají do jediného stromu na svahu, vzdávají to se slovy že "Cigání dyk more neumí bóbovat" a odchází.
Stmívá se, na blízkou lavičku usedl pán, zřejmě venčí psa, dávám pozor, aby do něj děti nenajely.
V roli zachránce zůstávám dál. Na kopci nyní může vyniknout asi tak 4 letý Denis. Denis má prasklé boby a ulomené brzdy. Denis je nesmrtelný. Už dvakrát vzal strom, jednou zeď přilehlého Baumaxu. Pokaždé vyskočí, oklepe sníh a zvolá "To bylo super" a "Jedu ještě!" Ve mně a ve dvou dalších matkách pod kopcem se probudí instinkty divokých matek lvic a s písní na rtech "Hakuna matata" si stoupneme na nejnebezpečnější místa a Denise vychytáváme. S lehce naraženými holeněmi od bobů ale s dobrým pocitem u srdce, že jsme dnes už po osmé zachránily život malého Denise.
Nakonec mě přemůže mráz a navzdory nosnosti a housera usedám na sáňky a jedeme, sáňky přežívají. Kvítek spokojen. Záda drží. Denis radostně křičí vzpříčen ve křoví, které jsem přestala jistit, "Super, jedu ještě."
Pán na lavičce se podivně klepe. Asi je mu zima. Helgo mysli. Hledám toho psa, kterého venčí. Kterej blázen vydrží takhle dlouho sedět na lavičce. Pes nikde. Pán se klepe. Dochází mi to. Pán sice venčí, ale ne psa. Kvítku jdeme! Taktně ještě poučím ostatní osazenstvo kopce a kopec se vylidní.
"To jsme si užili mami viď?" říká mi cestou domů Kvítek. Přitakávám "Jo jo, nejen my jsme si užili."
Takže tak
A jak si užíváte sněhu vy?
Ilustrační fotografie z blízkých kopců, kde nebylo třeba vychytávat děti, tudíž byl čas na focení:
Bohuzel jsem i ja matkou jednoho kamikadze Denise. Vencici pan pobavil. Nojo, letos jsou otuzilci proste v kurzu a kdo nemuze celej, tak odhaluje aspon po kouskach...
OdpovědětVymazatgratuluji ke kamikadze, pro život to asi není špatný, teda pokavaď se kamikadze tý dospělosti dožije
VymazatVidím, že si zimu neužívám ani zdaleka tak, jak by se dalo :-). Ani nevím, jestli by mě ještě sáňky uvezly. A pokud ano, jestli by se pak zastavily :-).
OdpovědětVymazatsáňky mají větší nosnost, než se zdá :D
Vymazat:-D Pobavilo! Jak si všichni parádně užili, i když ne všichni sáňkovali. :-)
OdpovědětVymazatto je dobře, že pobavilo :-)
VymazatSebevražedný Denis mě tedy dostal. S takovou vytrvalostí a odolností to v životě dotáhne daleko! :-D
OdpovědětVymazatsuicide Denis :-)
VymazatBezva zážitky. Ach, o kolik přicházím, když jsou děti už velký.4
OdpovědětVymazatZoře všechno nejlepší k svátku.
Jestli tě to uklidní, tak tam sáňkovali i dospělí a evidentně sebou neměli žádné dítě.. a klepače nepočítám.. Děkuji za přání, fiktivní postavě to vyřídím, ale Zora je vlastně přezdívka.. ale je to tajný, až budu hrozně slavná víš, tak aby je nehonili po městě Paparazzi a tak.
VymazatHotový Mitch Buchannon svahu, příště si ještě vezmi lékárničku :))
OdpovědětVymazatPříště si musím vzít hlavně slzák.. teda nejdřív si ho koupit. :-)
VymazatKokosy na snehu a Denis pobavili 😄 Další super článok!
OdpovědětVymazatAhooj nejde mi moc komentovat u tebe, furt to chce přihlásit a heslo si nepamatuju nevím, ale včera jsem zrovna četla co nového v austrošce :-) a chtěla jsem napsat k poslednímu článku něco o tom, že s kamarády o politice a covidu nemluvím, páč co člověk to názor a ještě neco a to už si nepamatuju, takže tak. :-)
VymazatAch, tie WordPressácke komentáre nepodarené! Ďakujem za info :-)
VymazatTo som si už všimla, že čo človek, to iný názor. Že je to také pestré, to by mi ani tak nevadilo... skôr je smutné, že sa ľudia navzájom takmer vôbec netolerujú.
Ten týpek - mi tak připadá, jak jsem na podzim pročítala pár příspěvků zpětně, že na ně narážíš nějak často :-)
OdpovědětVymazatNicméně ten sáňkovací kopec je moc lákavý.
Jako malá jsem brala bobování podobně jako Denis (brzdili jsme těsně před ostnatým plotem), ale překvapivě s dětmi se ze mě stal strašpytel a vůbec jsem si to už neužívala...
To s tým týpkom som si presne vravela aj ja :-D Má to tam nejaké obľúbené.
Vymazat