Konec Vietnamců v Čechách

To bylo tak, je neděle, škola v přírodě začíná v pondělí ráno a NEMÁME GUMÁKY! Pro znalce škol v přírodě - nepřítomnost gumáků - to je neomluvitelná záležitost. Dítě bez gumáků (a nedejbože třeba i bez pláštěnky), to je druhý největší hřích, který může rodič spáchat na nebohém dítěti, hned po zapomenutí potvrzení o bezinfekčnosti.

V neděli se nedělá, dělají jen Vietnamci. Říkám Zorce, že jí zavedu k těm zatracovaným, ale velmi pracovitým Vietnamcům, zná je už z vyprávění.

Přicházíme do nejproslulejšího místního viet-obchodu. Žasnu, v obchodě prodávají "naše" paňmámy, přítomen je i jeden rodilý Vietnamec, ale má zde spíše reprezentativní funkci, nikoli správní. Něco jako prezident. Okolo něj běhají paňmámy s kýbly a hadry a vehementně vytírají podlahy. Zkouším Zorce asi třetí gumáky, v tom projede jeden nacucaný hadr mezi námi.

"Zori, ty gumáky si už asi rovnou nech na sobě", prohlašuju trochu nechápavě nad počínáním paňmám a psychicky se připravuju na brod.

Po chvíli pochopím. Do obchodu vchází zákazník. Paňmáma od pokladny řve na paňmámu v uličce, ať zařve na paňmámu u východu, že "Zavírámeee!!!" Zákazník prchá, další dvě nakupující šokem upustily ponožky a prchají též. Jen my potřebujeme nutně ty gumáky, nějakého zavírání se nezaleknu.

Beru gumáky a bruslíme po mokré podlaze k pokladně. Paňmáma u pokladny je už děsně nervní, protože je za deset minut tři a ještě tam jsme, když za deset minut zavírají. Otvírám peněženku a zasazuji paňmámě poslední ránu z milosti slovy "berete karty?" Vietnamec se snaží o kompromis a nabízí ať "pšijdu žítua". Žítua fakt přijít nemůžu, vysvětluji.

Mažu do bankomatu, cestou stihnu Zorce vysvětlit, že Vietnamci jsou ve skutečnosti hrozně pracovití lidé, že mají otevřeno i v neděli. Ale zaměstnávají paňmámy, které zažily doby dřívější, a kterým je úplně jedno, jestli do kasy dostanou dvě stovky za gumáky, nebo nedostanou, hlavně když už budou doma u fifinky na gauči.

Vracíme se s obnosem zpět k paňmámám, je za 5 minut tři. Stihly jsme to. Tam tři baby, jedna za kasou, dvě kývají s hadrama v ruce, napadá mě na námět na horor ... bába a kyvadlo .. babotřeskyplesky. Připadám si trochu jako V.I.P. nikoho jiného do obchodu baby nepustily, naskenovaly mě svým rentgenovým pohledem, "approved" zablikala jim kontrolka v očích a mohla jsem dovnitř. Paní, která chtěla vklouznout do obchodu tajně se mnou, byla zalehnuta paňmámou a vystrčena zpět na ulici. Další dvě strážkyně obchodu mezitím pro jistotu zkřížily mopy u vchodu, aby nikdo nemohl už proniknout.

Setřásám ze sebe černé myšlenky a platím. Paňmáma na pokladně rudne, dostávám pucung za to, že platím tisícovkou. Z obavy že mi snad gumáky ani neprodají rychle balím peníze a nákup a mažu ven. Strážkyně s mopy otevřou mopovou zábranu, jako by to byla středověká kopí.

Uf, to bylo těsné, Zora má gumáky a šťastně odjíždí na školu v přírodě, hrdě jsme složili zkoušku rodičovství č. 1252 "Sežeň v neděli gumovky" a došli jsme k závěru, že statné líné české důchodkyně drtí pracovité Vietnamce. Je to konec Vietnamců v Čechách? Je to konec Vietnamců celosvětově? Převezmou české důchodkyně vietnamské obchody? A co na to Jan Tleskač?