neděle 11. února 2024

Ples učitelů

Kamarádka Irena je učitelka. V jejich vesnické škole se koná učitelský bál, což bereme jako vhodnou příležitost rozhýbat kyčle a jiné ztuhlé klouby při pokusech o tanec. Téma párty jsou 90. léta. "Kde máme tu ledvinku?" hystericky přehrabuju tašky ve skříni. Mám ji, ledvinku, sametovou širokou gumičku do vlasů a sadu malých plastových dudlíků na svítivě růžové tkaničce, kterou před několika lety děti ulovily na bleším trhu. Zářivé žluté tričko s fialovými a růžovými vzory dokreslí dokonalý outfit brzkých devadesátek. Jsme na místě, zapadla jsem mezi ostatní ženy se sametovými gumičkami ve vlasech. Parketu vládnou lacláče, šusťáky, rapperské 90kové utfity a dokonce jedna Miluna s kloboukem, kostýmkem a ladnou chůzí, kdyby byla soutěž o nejlepší vzhled, známe výherce. 

Kouzlo historické sokolovny

Co si budeme povídat, povolání učitele vás poznamená, ať chcete, nebo nechcete. A já sleduju ty drobné odchylky, atmosféra je jiná, než by byla na běžném plesu. Přichází ředitel s proslovem. Bavím se nad smíšenými reakcemi pedagogického sboru. Část neodolá nutkavé potřebě mluvit bez přestávky (jsem svědkem situací, kde na sebe mluví dvě souběžně, aniž by se poslouchaly) a druhá část okřikuje hlasitým "Šššššš, a pššššštttt" štěbetající zbytek. Atmosféru dokreslují dekorace - všechny ručně s láskou vyrobené, dětmi, nebo pedagogy, někdy těžko říct. 

Občerstvení


Rozplývá se moje představa přestárlého učitelského sboru, na který jsme byli všichni zvyklí ze svých mladých let, ty učitelky a učitelé jsou všichni dost mladí (a ne, není to tím, že mi v dětství 30letý učitel přišel jak jednou nohou v hrobě) a hned při prvních tónech se vrhnou do zběsilých naprosto odvázáných kreací a někdy dokonce i v rytmu hudby! Žádné dlouhé sezení a čekání, až se parket zaplní, jak je člověk zvyklý z jiných akcí.

Hlavní cenou tomboly je zesnulé divoké prase, vegani omdlévají, ochránci přírody skřípou zuby, zjevně tedy ale ne v buštěhradské sokolovně.

 Začíná hrát rocknrollová kapela, což úplně nezapadá do konceptu, chvíli trvá, než se psychicky odladím od dj Bobo a naladím na rockové vypalovačky. Naštěstí v přestávkách jsou naše 90kové touhy naplněny reprodukovanou hudbou našich oblíbených kapel. A pozor, hudba hraje příjemně tak akorát nahlas, aby se u toho mohlo bez obtíží konverzovat. Náhoda? 



Probíhají soutěže. Saju s kamarádkou teplé pivo dlouhým brčkem z pivní lahve, mám prasklé brčko (díkybohu), takže nenasaju ani lok a prohráváme. Omlouvám se škytající a říhající kamarádce, že to musela všechno tahat z lahve sama. 

Ředitel hlásí do mikrofonu, že za 15 minut bude tombola a do té doby máme volnou zábavu. Vyprsknu smíchy, myslela jsem si, že to byl vtip. Nebyl. "Volnou zábavu" trávíme tím, že uzavíráme pakty s jinými účastníky plesu, kteří znají řezníka a dělíme se na strategické skupiny, které se podělí v případě výhry hlavní ceny. Proběhne pár hádek, jestli se šípkovou, nebo se zelím. Jsem v šípkové skupině. Navrhuju přikoupit trochu hovězího a vyudit salám, ale nezaručuju jim, že to nesežeru. 

Kupujeme každá deset lístků do tomboly. Nevyhrávám vůbec nic a žárlivě sleduju na kamarádky vracející se s plnou náručí výher.  Kance vyhrála jedna paní asistentka. "Tak příště, jo?" Volají na nás členové naší strategické skupiny.

Impozantní vstup s třásněmi


Na parketu krouží v tanečních křečích šlachovitý pan učitel. Podle všech možných ukazatelů tipuju výuku IT. Těsně vedle, je to matikář. 

Půlnoční překvapení jen potvrdí hravost učitelů, taneční show Barbín, skupiny Lunetic a Maxim turbulenc. Nechybí ani Tereza Pergnerová. 

Irena se ptá,  jak se nám to líbilo. Odpovídám,  kdyby takhle spontánně probíhala každá párty, svět by byl hned lepším místem. 

Takže tak, učitelům zdar.

Vaše Helga




Pan ředitel alias Paĺo Habera


13 komentářů:

  1. Tak presne toto (a ešte kopec ďalších vecí samozrejme) mi v Austrálií strašne chýba. Nie je tu žiadna plesová sezóna 😭

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No upřímně dám tak jeden ples jednou za pět let a bohatě mi to stačí :-) Takže v tomto by mi život v Austrálii nevadil :-)

      Vymazat
  2. Když se to učení vezme za správný konec, tak člověka opravdu udržuje nádherně vnitřně mladého. I když to teda občas obnáší pubertální vtipy a kecání při ředitelově projevu :-)

    OdpovědětVymazat
  3. My byli na maturáku školy, do které jsme kdysi chodili... A něco bylo nějak špatně, nepotkali jsme žádné naše bývalé učitele, a dost jsme zvyšovali věkový průměr... ale jinak byly ladné kreace, štěbetání i výhra točeňáku :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Ta ledvinka je boží! A dudlíky na šňůrce - jó, na to přesně si vzpomínám!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stejně, odkud se to vzalo ty dudlíky, jak vůbec mohly vzniknout nějaký trendy bez sociálních sítí, co?

      Vymazat
  5. V Buštěhradu máte veselo. Jediné, co neschvaluji, je Terka Pergnerová v devadesátkách. Tehdy totiž byla fakt temná postava!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No bylo potřeba tu růžovou z Barbie vystoupení vyvážit něčím temnějším, aby byl správný balanc.

      Vymazat
  6. Pecka. Kanci jsou přemnožení, Druhorozený ho vyhrál, ale já se od masa distancovala, nesnáším vaření.
    Mám pocit, že si nic nepamatuju, vůbec bych nevěděla, co na sebe.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. já si něco pamatuju, ale když jsme měli 90 kový vánoční večírek, vznikaly mezi kolegyněmi celkem vážné spory, co je móda 90tek, pro mě je to takový ten přelom 80/90 s natupírovanými ofinami, vycpávky, dvouřadá saka, ale mladší holky to mají zase spojené s tričky pod květované šaty, takové ty černé obojky na krk, etno styl, pak vím že se vrátily i 70. léta v těch 90., takže zvony, batika, květované vzory, je to hodně variabilní musím říct. A co s tím kancem udělal?

      Vymazat
    2. Někdo jim ho naporcoval a Kačky táta si něco vzal a asi ho nakonec snědli.
      Já se dívala, jestli píšeš a tady mi chyběla odpověď.
      Piš!

      Vymazat