Nikdy jsme na stanování moc nebyli, ale s nástupem Zory do školy nastalo velké plánování, jak přežít prázdniny. Něco pokryje tábor, něco prarodiče, jedna dovolená klasická s ubytováním, ale pak zbývá ještě zhruba nepokrytý měsíc. Koupili jsme stan a přidali se mezi kempující davy. Většinou střídavě jeden pracuje, druhý kempuje. Právě jsem se vrátila z kempu (Kamencové jezero) a do jiného kempu odjel Zdenda. A to mě nutí zamyslet se nad fenoménem kempování. Co lidi do kempu táhne? Dají se lidi rozdělit do nějakých kempovacích kast? Co je na kempování baví?
Rozdělila bych kempaře do takových podskupin:
1. Dobrodruzi - tak ty v kempu nenajdete, vezmou všechno do ruksaku, jdou na tůru, někde to vybalí, přespí pod širákem nebo pod celtou a jdou zase dál. To se mi hrozně líbí, ale bohužel nemáme na dobrodružství koule, takže končíme v kempu s ostatními podskupinami. Vlastně ani nevím, jestli se tomu říká kempování, ale tak pro úplnost.
2. Zoufalí rodiče - co se snaží zaplnit prázdniny, ve stanu jen přespí a jezdí po výletech. To jsme právě my.. Poznáte je podle špuntů v uších, nemají ani vařič, nemají židle, nemají stoly.
3. Macatej povaleč - tak těch je v kempu asi 80%. Ráno vstane, rovnou si vezme plavky (mám dokonce podezření, že v plavkách už i spí) uvaří si instantní kafe, sedne si do rybářské židličky a sedí. Jde si pro pivo. Prdne si, krkne si a je na to hrdý. Pak uvaří instantní polévku a sedí. Jde si pro pivo. Uvaří k večeři instantní nudle a jde si pro pivo. A sedí. Prdne si, krkne si a nehne ani brvou. Jde si pro další pivo. Jde si pro další pivo. Jde spát. Ve stanu prdí taky, protože si přece nevyvalí bok. Macatej povaleč má průměrně dvě macaté děti, které si průběžně chodí pro malinovku, protože po brambůrkách a hranolkách je žízeň, to ví každej.
4. Typ #Přestěhujusemceloudomácnost - těch je méně, ale stojí to za to. Většinou v kempu tráví týdny i měsíce, mají před stanem na férovku velká plastová lehátka, nafukovací gauče, jídelní stoly pro deset lidí, porcelánové nádobí a dokonce jedny fajnšmekry jsem načapala v umývárce, jak myjí skleničky - skutečně skleněné skleničky(!!) na bílé víno. Samozřejmostí je natažený kabel s elektřinou, televize, rádio. Této skupině vévodí opravdoví vůdci všech "přestěhujusemceloudomácnost", ti mají stan obalený žárovkami z vánočního stromečku, okolí stanu mají vyzdobené nafukovacími balónky, nafukovacími pannami, soškami. Mnozí si založí z nudy i malý záhonek okolo stanu a v noci se před stanem psychedelicky otáčí barevná diskokoule. Jedny jsem s jejich souhlasem vyfotila a hodlám vás jimi obšťastnit. Vyhodnotila jsem je v kempu jako jednoznačné vítěze této kategorie a tímto jim blahopřeji. Porcelánová doga prostě neměla konkurenci a všimněte nafukovací panny v pozadí.
5. Zamilované páry - mají podobný styl jako macatý povaleč, ale nejsou macatí a neprdí a nekrkají, protože se samozřejmě snaží o nějakou tu romantiku. Měla jsem velké štěstí, jeden německý zamilovaný pár si postavil svojí klícku lásky asi dva metry od našeho stanu. Zamilované páry mají jedno společné. Myslí si, že stan je zvukotěsný. Jestli toto čte nějaký zamilovaný pár, který se chystá do kempu, tak bych vás ráda upozornila, že stan zvukotěsný není. Dokonce mám pocit, že ještě zvuk zesiluje a usměrňuje. Já jsem teda ocenila, že jsem si celkem procvičila po nocích němčinu a trochu mě to i rajcovalo poslouchat tu divočinu. Pochlubím se o pár frází, když byste si třeba nabrnkli Němce nebo Němku, tak ať víte, co v těch intimních chvílích vrkat:
Ich komme.. kommst du auch?
Ich komme
Oh ja.
Oh ja.
Oooh ja.
Ich hab dich lieb.
Ich hab dich so so lieb.
Ich liebe dich auch.
6. Puberťáci - to je taková rychlá záležitost, přijedou, vožerou se, běhají tam nazí nebo v nějakých kostýmech, po dvou dnech jim dojdou prachy z brigády nebo od maminky a jedou domů. Člověk to se špuntama v uších v noci tak nějak vydrží, protože ví, že to brzy skončí a když vše dobře dopadne, ani nemáte poblitý stan.
No a to je asi vše, jestli víte o nějaké další skupince, pište, třeba jsem některou vynechala. A ve které skupině jste vy, hm?
Oh ja.
Ich hab dich lieb.
Deine Helga
Jo, jó...zase skvělý. Dlouho jsem v klasickém kempu nebyla, už jsem na stanování lenivá. Ten vyšperkovaný stan je úžasný, kdybych neviděla, neuvěřím...
OdpovědětVymazatDoporučuju se příští rok vydat do kempů na Vltavě, ať máš materiál na pokračování:)
OdpovědětVymazatmozno je to skutocne len otazka financii, alebo?
OdpovědětVymazatBavila jsem se moc, předčítám nahlas rodince Do kempů nejezdíme, ale náhodou jsme se v pondělí byli koupat v kempu Dolce u Trutnova a je to tam moc hezké. Pár rodinek typu macatej povaleč jsem zaregistrovat stačila
OdpovědětVymazatClickbait název.... A v jaký skupině jseš ty?
OdpovědětVymazatTohle mě docela pobavilo, super článek
OdpovědětVymazatKotlíkáři, kteří dlouho do noci řvou Stánky a Tulácký ráno, by tam nebyli? I když ti se asi sdružují jinde, nikoliv v klasických kempech.
OdpovědětVymazatDobrý článek, já jsem ještě nikdy nekempovala
OdpovědětVymazat[2]: tak to už asi nedám
OdpovědětVymazat[3]: tak to každopádně je jenom o penězích, ale i o lenosti, jít na pěší výlet také nic nestojí.[1]: a to už mám ohlasy od známých na fb, že může být mnohem, mnohem hůř, třeba holanďani jsou experti[4]: tak to chválím, máte kvalitní materiál na předčítání, jen tak dál [5]: eh.. jsem si vygooglila, co to je clickbajt tak teď už vím, díky za rozšíření obzorů to víš no, název prodává a ve které skupině jsem já, najdeš v článku a je tam i o té nafukovací panně, ale tam jsi asi nedošel
OdpovědětVymazat[7]: no vidíš to, ty se sdružují asi v jiném typu kempů, ti tam nebyli. Ale když tak nad tím přemýšlím, radši bych poslouchala stánky než oooh ja.[8]: tak to je ale pomalu na čase, ne? vřele doporučuji,je to skvělá inspirace na blog
OdpovědětVymazatSkvělý článek .
OdpovědětVymazat[11]: To je fakt, ke Stánkům se dá aspoň přidat a zazpívat si kotlíkáři. K "Ooh ja" se přidává poněkud hůře
OdpovědětVymazatRoste si museli užít
OdpovědětVymazatSice jsme s pritelem nezaraditelni - malicky prives, lepsi vybaveni, akcni natura ... ale u lekce nemciny jsem se zasmala
OdpovědětVymazatPrávě se chystáme jet kempovat, takže jsem se velice pobavila. My jsme někde mezi výleťáky a macatými povaleči. Kotlíkáře jsem v kempu zažila a bylo to velice příjemné. Přisedli jsme si, popíjeli a poslouchali, jak hrajou (nebylo přesto slyšet prdění ).
OdpovědětVymazatPatřím do kategorie "dobrodruh" a putování s ruksakem vřele doporučuji. Pokud jednou seberete odvahu a zkusíte to, garantuji, že už nikdy nebudete chtít jinak
OdpovědětVymazatJá bych asi spadala do své kategorie "Předčasně zestárlí nostalgici". Není mi ani třicet, ale když jedu do jakéhokoli kempu jednou za x let, tak nedovedu zavřít hubu ohledně toho, jak už to není, co to bývalo, jak to bylo dřív, že tehdy si nikdo nedovoloval to co teď, třeba pouštět v kempu hlasitou muziku do rána, že by ho okamžitě všichni vykopali, atd. atd. Vzpomínám na staré plynové bomby a stará skládací lehátka, co tehdy měli všichni stejná, jezdím se sto let starým hliníkovým ešusem a vrhám vražedné pohledy na kohokoli, kdo si svůj vymazlený ešák koupil před týdnem v Decathlonu a hrozí se, že ten hliník mě zabije a "v tom přece nemůžeš vařit!", pečivo si krájím prehistorickou rybičkou a odmítám všechny ty moderní dvoukilové multitooly, a taky okatě pohrdám všemi, co jezdí na vodu s krosnou či sportovní taškou, které pak srolují do barelu. Já jezdím s loďákem! Holt jsem měla krásné dětství plné všech těch tehdejších nedokonalých řešení a bylo to snad právě díky tomu tak super, že si to nedám vzít. Jak by člověk taky měl splynout s přírodou a užít si táboření, když to má všechno tak vymakané, že vlastně vůbec nepozná, že odjel mimo civilizaci? To pak není ono. Kdepak lustry do stanu. Hledat věci po tmě s mrňavou blikající čelovkou o svítivosti půl chcíplé světlušky, to je život!
OdpovědětVymazatDo kempu jsem ani jezdit nemusel. Postačilo, že jsem bydlel vedle něj a měl jsem celkem nežádoucí přehled o dění v něm i z okna - naštěstí jsem neviděl do stanů nebo do chatek Chodil jsem i na procházky se psem okolo areálu kempu, protože bylo to mezi stromy a kolem řeky. No někdy se hosté zapomněli, řvali do noci a jak odjeli, tak se nic nevyřešilo - přijeli noví Nebylo to vůbec příjemné, protože vedle kempu byla hospoda a kousek za ní ještě aquapark, takže plno řevu v jednom obýváku :)
OdpovědětVymazatUfff, konečně jsem u PC a můžu Ti napsat.
OdpovědětVymazatI palec u nohy už tolik nebolí.
Ale bolel kvůli Tobě, abys věděla.
Já pipina pitomá to četla u našich na záchodě...
Jako jo, čtu na záchodě snad odjakživa, jen u našich je to horší...
Mají sucháč, no. A já si v záchvatu smíchu sejmula poklop... Na ten palec...
Takže už vím, že ani na záchodě si nesmím číst Tvé články...
Jinak samozřejmě pobavil celou mojí rodinu.
A dokonce víc, než moje poklopová nehoda a to už je co říct
Výborný článek! Velmi mně pobavila skupina #Přestěhujusemceloudomácnost a ti s tou dobou jsou opravdu podivní. Já patřím do skupiny Chronických odpůrců kempů. Pod stan jsme s našima jezdívali, ale nepamatuju si, že bych z toho byla nějak nadšená...
OdpovědětVymazatOd posledního lét jsem kempovt zatím nebyl, ale je to opravdu moc pěkně napsané, zamilované páry mě dostly xD
OdpovědětVymazathttp://lagablog.blog.cz/1701/mtv-dance-czech-programove-shema
OdpovědětVymazatTy typy jsou fakt přesně vystižené moc jsem se při čtení bavila, macatý povaleč a německý pár mě dostali snad nejvíc Ještě bych doplnila, že když nejsou špunty do uší a vedle má stan silně chrápající člověk, tak to taky stojí za to
OdpovědětVymazatJá tedy patřím k dobrodruhům nebo mě potkáte v kempu u řeky - vodačka jak vyšitá :)
OdpovědětVymazatHm, proto je dobrý jezdit na festivaly. je to jako v kempu, člověk se zruší do hoven a navíc slyší nějakou tu kulturu. Případný rodinky od místa, kde jsme rozložili naše stany, vždycky utekly. Nikdo nechce, aby jejich malý děti slyšely hlasité soulože různých random lidí a rykot ještěrů.
OdpovědětVymazatKupodivu, v kempu jsem snad nikdy v životě nenocoval, takže nevím, do jaké kategorie bych spadl. Ale rozhodně ne do pětky, protože neumím německy . A porcelánová doga je stěží uvěřitelná i na doma, natož před stan.
OdpovědětVymazatTak já jsem zase 1. typ. Do kempu ani náhodou, jenom pod šír nebo pod plachtu. A překvapilo mě, že na to někdo "nemá koule". Jsem tak holt naučená odmalička a přijde mi to naprosto přirozené.
OdpovědětVymazatto ještě takto funguje? Já myslel, že se všichni kempaři už nastěhovali do Chorvatska nebo Itálie. Kdysi jsem to v mládí také absolvoval, ještě za dob hlubokého socialismu a.. nezaujalo mě to
OdpovědětVymazatTak hele. My jsme jako děcka jezdili s našima... a řadila bych to spíš k povalečům. Co jsme byli s Martinem my sami, tak jednoznačně dobrodruzi. Ale až budou děti? To asi nějak zkombinujem :)
OdpovědětVymazatTy s pannou a psem jsou teda hustý Panna je ještě skladná, ale kdo se tahá s porcelánovým psem? Chudáci, si jistě mysleli, že si je fotíš plna obdivu a přitom kdyby věděli...
Boží! Loni jsme začali jezdit i pod stan, protože nemáme pokrytý jeden měsíc prázdnin Skvěle sepsáno! My jsme zatím ti celodenně výletující, ale se stolečkem a židlema. Ty vánoční světýlka na stan mě nadchla. Skvělý nápad.. Příští rok asi přibalíme
OdpovědětVymazatpestrobarevné stany, mezi kterými si vybertete určitě i vy..spousta slev na stany-https://www.nejoutdoor.cz/stany/
OdpovědětVymazatPersonal statement introduction . - . . & . = . \ < . . . - > < @ . > . $ . > . & ! . http://essay-for-your-day.gq/94/ Presentation site . ? . ( Frequency assignment ^ > ( $ ! ^ \ . . ? $ > , , . ) . . = ^ : . .
OdpovědětVymazatShrnutí je to pěkné, vlastně trochu trefné. Ale musím se zastat těch, co jezdím pravidelně pod stan. :) Jakožto panelákové krysy máme přírodu taky rádi, a když můžeme na čtrnáct dní vypadnout k vodě a žít "jako zvířata", tak nás to zkrátka baví. :) Nehledě na to, že nás jezdí parta docela dobrých lidí, kteří si vyjdou vstříc, takže je to vždycky i hrozná sranda. :)
OdpovědětVymazat