středa 19. července 2017

Krutá pravda o badmintonu

Obě děti máme zázrakem udané u prarodičů a skoro až panikaříme, co všechno musíme stihnout. Takže včera to byla thajská masáž a večeře a při večeři jsme se domluvili, že následující den půjdeme zkusit badminton. Naposledy jsme hráli před deseti lety takhle squash a Zdenda pak skončil v nemocnici s ledvinovou kolikou, otřesy mu uvolnily ledvinový kámen.

pixabay.com

Těšíme se, jak se na našem zdraví projeví tento zdánlivě nevinný sport. Skoro takový andělský nadpozemský něžný sport, představujeme si sami sebe, jak plachtíme s lehkostí baletek národního divadla něco jako labutí jezero, kolem nás létají ty opeřené nádherné míčky a my se blaženě usmíváme směřujíce k nebeským zítřkům.

Co si budeme nalhávat, realita byla trochu jiná a pokud se stejně jako my někdo chystáte provozovat tento ušlechtilý sport, zde je pár pravidel nebo postřehů, která by vás mohla uchránit před nepříjemným překvapením.

Zjištění č. 1. Badminton je sport - ano, opravdu, pořádají se v něm i mistrovství. Není to jenom to plácání na pláži, u rybníka, za barákem. Je to fakt sportovní disciplína, věřte mi, právě jsme si to pustili na youtube a co je na youtube, to musí být pravda

Zjištění č. 2 Míček - je to divný, má to brka, rozhodně to není kulatý a fakt se tomu říká míček.. divná záležitost, celou hodinu jsem tomu říkala košíček, ale je to vážně míček. Našla jsem to na google a když je to na google, tak to musí být pravda.

Zjištění č. 3 Míček neskáče - jmenuje se to míček, ale můžete s tím švihnou t o zem jak chcete a zaboha se neodrazí. Což znamená celkem nepříjemnou věc, že musíte doběhnout, ano, opravdu "DOBĚHNOUT" a trefit se do něj ještě než dopadne na zem. Zapomeňte na squash a tenis, chvilku to trvá, než si na to člověk zvykne.

Zjištění č. 4 Trefa: V pohodičce doběhnete a máte míček pěkně před sebou, v klídku se napřáhnete, naplánujete do které části hřiště to soupeřovi nasolíte a švih do prázdna. Trefit se do tý chlupatý mrchy je dost náročný a první půl hodinu z nás stříkal doslova pot z toho, jak jsme se pro míček každé dvě vteřiny shýbali na zem.

Zjištění č. 5 Potíte se. Ano skutečně, nejdřív se potíte z toho sbírání a když druhou půlhodinu už dokážete míček trefit, potíte se z toho lítání. Squash utřel nudli a šel domů. Tenis pláče tiše v rohu. Badminton je smějící se bestie.


Zjištění č. 6 Raketa má okraje. Ona to není celkem žádná novinka, ale 99% ran na začátku v podstatě hrajete jen těmi okraji. Co to znamená v praxi? Míček se skoro neodrazí a buď zahrajete totálně geniální sviňárnu soupeřovi těsně za síť, anebo - a to spíš, míček popoletí tak metr a padne mrtvý na zem. Trefit se doprostřed rakety je kumšt a možná se to někdy naučíme. Když se trefíte doprostřed rakety, ozve se takové nádherné "pink", zvlášť v začátcích, kdy je "pinků" ještě málo, vás každý "pink" dovede k téměř orgastickému zážitku vítězství a radosti z tohoto sportu.


Badminton posledních pár let zažívá úspěšný comeback, squashová centra jsou předělávána na badmintonová, je to zábavné, je to in, pokud začínáte jako my, přeji mnoho krásných "pinků". Celkem nás to chytlo a přemýšlíme od kolika let se tak můžou děti nechat samotné na hodinu doma, aniž by došlo k přírodní katastrofě.

Sportu zdar!

16 komentářů:

  1. Milá Helgo,
    gratuluju ke sportovním výkonům i k udání dětí. Já nesportuju a asi je to chyba, protože jsem v malé chatce v jižních Čechách s oběma dětma, psem a ex...nakonec i ten badminton by byl lepší než tohle...
    Děti nechte hrát taky, aspoň se doma nebudou mlátit.

    OdpovědětVymazat
  2. To si pamatuju, jak jsme parodii na badminton hrály jako děti s levným náčiním z Jednoty na zahradě.
    Nejen okraje, ale ony i shit rakety stojí za to. Protože i když se trefíš doprostřed, žádný "pink" neuslyšíš, jelikož se ti ta mrcha zasekne v raketě.     [1]: A seš si jistá? Pořád se můžou mlátit raketama.

    OdpovědětVymazat
  3. [2]: Pod dohledem trenéra to nebude tak hrozný...

    OdpovědětVymazat
  4. Cha chá
    Je to sport.
    Řeknu Ti, že jsem dlouho nehrála, po tom, co jsem viděla svojí neteř na závodech...
    Tehdy mi došlo, že to, co hrajem my, je opravdová dvorečková plácaná.
    Ale pak jsem si řekla, že je vlastně fuk, jak to u nás vypadá a že dvorečková plácaná za to stojí.
    Princezničce a jejím pátelům jsme pořídili kratší a širší rakety, ať si plácaj spolu a my dospělí se u toho prostě jen maximálně bavíme.
    Nemáme síť, nemáme pravidla, vybíráme všechno, prostě jen pro tu radost z pohybu.
    S holkama sousedkama vymýšlíme neskutečné pózy s tím, že je fuk, jestli to vybereš, ale musíš vypadat neskutečně dobře
    Kolikrát už jen po každé ráně padáme smíchy, protože to se nedá
    Děsná prča je hrát za větru, kdy nevíš, kam Ti ten hajzl míček (prd míček, je to košíček) odnese a úžasný je hrát za šera, kdy ho*no vidíš
    A jak píše Míša, děti se to jednou naučit musí A nebo můžou sedět a fandit jednomu z rodičů
    Nenech si mateřstvím ukrást skvělou zábavu

    OdpovědětVymazat
  5. Tak jsem si zavzpomínala na svoje prázdniny, kdy jsme badminton hráli celkem dost Už je to hezky dávno ale bylo to fajn. Dneska bych potřebovala nějakého podavače, jinak bych trávila většinu hry sbíráním toho opeřeného míčku

    OdpovědětVymazat
  6. [1]: To bude článků!:)Děti můžou dělat sběrače míčků. Když se budou hodně snažit, třeba to jednou dotáhnou až na Wimbledon, aby ti mohli zamávat přes televizi!:)

    OdpovědětVymazat
  7. [4]: Taky jsme vždycky říkali košíčky...

    OdpovědětVymazat
  8. [1]: Musíme to naučit Kvítka, ten se fakt ještě ani netrefí, ale Zora už je plnohodnotný soupeř, rok chodí na tréningy badmintonu, takže ta nás strčí oba do kapsy. Ty jo ty jsi trochu masochista ne? Taková ne-dovolená..[2]: jo, takové si taky pamatuju , měli jsme je v družině[4]: to víš že je to fuk kde jak s čím s kým člověk hraje, důležitý je, že to člověk hraje s chutí, my máme bohužel maličký dvorek, takže jsme zvolili variantu tělocvična, hráč je takový víc motivovaný, když hraje na body a dá si víc do těla, my to bereme jako žádoucí kardio

    OdpovědětVymazat
  9. [5]: ono se to dá nějak sebrat jenom raketou, ale jak, to fakt nevím

    OdpovědětVymazat
  10. To by člověk nevěřil co nám život přichystá .

    OdpovědětVymazat
  11. Tak badminton plácáme na zahradě už několik let, ale že se tomu s čím se pinká neříká košíček slyším poprvé aspoň jsem si rozšířila obzory

    OdpovědětVymazat
  12. Velká gratulace k blogu dne... Tebe tam fakt ráda vidím...

    OdpovědětVymazat
  13. Opožděně moc gratuluji k BLOGU DNE! Sem se vždy ráda vracím. Jinak sport není zrovna kámoš pro mě, ale třeba bráška hraje fotbal, florbal, tenis a nevím co ještě. Já asi zůstanu jen u toho jezdectví, plavání a profesionálního gaučingu.

    OdpovědětVymazat
  14. Badminton je můj oblíbený. Chce to čas a půjde to jako po másle.

    OdpovědětVymazat
  15. Ani Ti nepřidělili den... Ty jsi vážně sólistka....

    OdpovědětVymazat
  16. [10]: možná se tomu i říká košíček, ale prostě když chceš být profík, tak je to míček [12]: Dík, já se tam taky ráda vidím Tobě též gratuluji k úklidu s puberťákem[13]: děkuji, ale jezdectví a plavání je taky hezká kombinace[14]: no snad jo, od té doby jsme nebyli [15]: jsem jim to hackla, já tam ani být neměla, ale psst, je to tajný

    OdpovědětVymazat