pátek 15. září 2017

Fanatici všech zemí vyližte si prdel

O politickém a náboženském fanatismu už toho bylo napsáno hodně. Fanatismus z jakéhokoli oboru má fatální dopad na vývoj lidstva, rozkládá rodiny, vymývá mozky a zabíjí. Zdá se nám, že je nám vzdálený, žijeme si ty svoje spokojené životy, a myslíme si, že se nás to netýká. Mám pro vás novinku, posaďte se, uvolněte se a zhluboka dýchejte. Všichni jsme fanatici. Každý najdeme v koutku svojí duše kousek fanatismu. Že ne? Tak se rozhlédněte. Mluvím teď o marketingovém fanatismu. Jak může být marketing proboha fanatický, ptáte se? Marketing není fanatický, ale dělá všemi svými nástroji fanatiky z nás, hebkých tučných ovcí. Já se na reklamy nekoukám, slyším snad od všech známých. Už dávno to není v televizních či internetových reklamách. Je to v komunitách. Patříte do nějaké komunity? Pak určitě u někoho z komunity vidíte něco pěkného, co by se vám taky hodilo, on k tomu přihodí pár slov chvály a vy už surfujete na internetu a objednáváte jak hebké tučné ovce. Přestanu už blábolit a zmíním nějaké příklady pro lepší představu a hned začnu s vlastní zkušeností:

Babyfanatismus
Začíná to dvěmi čárkami na testu. Pomalu, nenápadně.. vybírá se kočárek, postýlka, dudlíky, někdo to vybírá sám, někdo se sdružuje s ostatními fanatiky v diskuzích. Jak se to narodí a vy se z toho neproberete, točíte se ve spirále "tomusímmítaky" anebo "tobysenámtakyhodilo". Začnete kupovat plastový nesmysly, odrážedla, houpadla, domečky, bazénky, marketéři uchcávají blahem, marketingoví ředitelé si honí ega na rostoucích grafech, peněženka krvácí, děti jsou přehlcené a vy zjistíte že jste..BABYFANATICI. Přiznám se bez trápení, byla jsem babyfanatikem, teprve předevčírem mi to došlo. Už třetí den nejsem babyfanatikem a je mi dobře. Babyfanatikem člověk zůstává až do raného pubertálního věku svých potomků a někdy i déle.

Fanatické lesany
Je to taková podskupina babyfanatiků, která nepořizuje odrážedla, houpadla, a podobný kraviny. Dítěti postačí pár klacíků a polen, v pozdějším věku i sekyrka a je o zábavu postaráno. Lesany k tomu přistupují zdánlivě s rozumem, ale jsou také obětí marketingu. Nekupují kočáry, kupují šátky. Šátkování je skvělá věc, ale často se zvrhává v zamilovanost v látky, barvy, materiály vrcholící závislostí na nakupování různých šátků. Protože google všechno ví, zjistíte, že jeden šátek je pružný, druhý pevný, teplý, chladivý, široký, úzký, dlouhý, krátký. Navšítívíte kurz jak vázat šátek, ideálně se stanete poradkyní pro ostatní lesany a vážete šátky, dáváte si na svůj facebook, instagram a bůhvíkam ještě fotky dítěte v dalším a dalším šátku s hashtagem #mojenovalaska a nemluvíte o svém miminu, ale o tom šátku. Čímžto neodsuzuji nošení dětí v šátku, to je skvělá věc, ale nesmí se z toho dělat nové náboženství.


Sportovní fanatici
Nemluvím o fotbalových fanoušcích, ti už patří k tomu skutečnému fanatismu. Zase ten marketing. Sportovat už nemůžete v teplácích a bavlněném tričku, tedy můžete samozřejmě, ale cítíte se prostě divně, když jdete na túru v džínách a míjíte lidi v krásných multifunkčních outdoorových dýchajících termo- eko- bio- gore- poro -anti- něco oblečkách, slabší jedinci to prostě nevydrží a když uškudlí nějakou tu korunu, už se hrnou do kabinky v hudy sportu. Vyjedete si na kolo v obyčejných legínách a bavlněném triku a cítíte se až nadpozemsky, nebo spíš mimozemsky, protože vás předjíždí skupinka pětiletých dětí v závodnických dresech s vycpanými rozkroky. Odoláváte, držíte se zuby nehty, ale stejně aspoň v tom Lídelu koupíte legíny se sexy vycpávkou mezi nohama a nějaké funkční triko, protože jste prostě podlehli tomu fanatismu. Běhání to je kapitola sama pro sebe, je to skvělá věc, hodně lidí běhá, a to se musí pořizovat měřiče tepu, inteligentní náramky, programy které vám z mobilu postují vaše trasy rovnou do celého světa, protože ani tak nejde o to běhání, ale o to podělit se se svým okolím, že se jako hýbete a že na to máte zbrusu nové legíny a svítivé podkolenky a vychováváte si další fanatické kamarády, kteří radši ani běhat nejdou, poněvadž nemají ty pěkné podkolenky. A to je přesně to, o co těm firmám jde, běhejte a sdílejte že máte nové boty, ať si je co nejvíc ovcí taky koupí. Posilovna, to je takový vstup do dalšího tématu, do "bodyfanatismu"


Bodyfanatismus
Aneb posedlost vlastním tělem. Každý z nás něco na sobě řeší, to je asi v pořádku, ale vocamcaď pocamcaď. Fotit se při každém tréningu v posilovně s vyhrnutým tričkem, fotit svoje tetování, fotit svoje vlasy, fotit svůj zadek, prsa, bicáky, našpulenou hubu ze všech směrů, svoje nehty, novou kosmetiku a nový piercing. Odnoží bodyfanatismu je dietafanatismus. Neříkám že se o sebe lidi nemají starat, to ani náhodou, ale ne tomu podřídit úplně všechno, prostě s mírou, fakt nemusíte vyšilovat a žrát a ještě fotit svoji zdravou svačinku quinou, granolu, chia a to vše polité kokosovým olejem. Ono to co se vypěstuje tady a jsme na to zvyklí je taky dobré, akorát to by marketéři neměli co žrát, že..



Petfanatismus
A do toho se sklouzne stejně snadno jako do ostatních fanatismů. Pořídili jste si zvíře a objevili jste zoohit. A už to jede. Porovnáváte savost kočkolitů, složení granulí, nebo se rozhodnete pro některý z nových trendů a máte plný mrazák syrového masa, protože obilniny z granulí by vám psa nebo kočku ucpaly, kočka by se nafoukla a buď by si hrozivě prdla, nebo by explodovala jako nafukovací balonek. Když pak napíšete na nějakou diskuzi, že jste psovi dali levné granule nebo kočce kravské mléko, pomalu na vás přijdou s loučemi a vidlemi a zvíře násilně odeberou a pošlou k převýchově do náhradní rodiny. Existují šampony pro kočky, i když to je proti přírodě, ale marketing je svině, prostě tu kočku budete každý týden máchat ve vaně jak idioti, i když má od přírody vtisknutou péči o srst. Budete zvířatům cpát prvotřídní granule, když deset tisíc let žrali zbytky od lidí a to později včetně kravského mléka a obilnin. Další level je pak zkoumání u zvěrolékaře, který orgán zvířeti funguje dobře, který hůře, zda je zvíře celiak či alergik a teď mě asi petfanatici zabijou, ale takhle lidi nepečují o sebe ani o své děti. Okolo zvířat je obrovský marketing, od žrádla, přes hračky, pelechy, oblečky až po oblečení páníčků, existují opravdu speciální obleky pro výcvik psů a to je něco pro mě, když nerozdýchám ani cyklodres. Jinak já miluju lidi i zvířata, máme králíka, kocoura a staráme se o ně moc hezky, jen to prostě nehrotíme.



Tákže lidi, všeho s mírou a vocamcaď pocamcaď. A jestli si myslíte, že přesně fanatici nejste a že děláte všechno správně, vítejte ve skupině "Fanatičtí odpůrci fanatiků" . Vedoucí skupiny jsem já a přibírám další fanatiky.

Takže tak

obrázky zdroj: pixabay.com

14 komentářů:

  1. Je to tvrdý, ale taky se v tom občas najdu. Málem jsem i quinou a chia taky koupil. I když je to blbost a před pár lety to byl zelený ječmen, kombucha atd.

    OdpovědětVymazat
  2. Ještě že do žádné z těchto skupin nepatřím

    OdpovědětVymazat
  3. Já jsem fanatický šetřič a nestydím se za to:)

    OdpovědětVymazat
  4. Kočka, co by si hrozivě prdla mě fakt pobavila

    OdpovědětVymazat
  5. Já jsem asi podlehla kravinofanatismu a to napříč rodinným spektrem...
    No dobře, všechny děti majá spinner, tak já ho princezničce koupím...
    Jo aha, hraje si s ním drahý, tak já mu ho koupím taky...
    A sousedka si každou chvíli lakuje nehty, to musím taky zkusit (předevčírem zakoupen lak číslo devět a deset).
    Synek ve svých osmnácti touží po dinosaurovi líhnoucím se z vajíčka? No co, je to taková kravina, tak jo...
    A slečinka toužebně kouká po pitomém zavíracím noži za třicet korun? Ale, tak proč ne...Nakonec to řeším tak, že sedím doma a když už musím, tak maximálně u nás do sámošky, jinak bychom se ukravinovali

    OdpovědětVymazat
  6. Tak nepochybuju, že plno lidí to tak opravdu má, to je pravda. Z výše zmíněných skupin nepatřím nikam, protože nemám dítě, nemám domácí zvíře, nemám ráda cvičení a nejsem lesana. A proč se u mě nákupní fanatismus "to musím mít taky" nevyvinul má jednoduchý důvod - donedávna jsem neměla žádný peníze, který bych tomu mohla obětovat Je fakt, že teď trošku ujíždím na kině, protože lístky nejsou zase tak drahé, abych si je nemohla dovolit častěji, takže chodím cca jednou do měsíce, měsíce a půl a to i na věci, kterým bych se dřív rozhodně neobětovala a radši bych si je stáhla. Dřív jsem chodila jednou, dvakrát ročně na filmy od Marvelu a pokud byla nějaká podobná velká darda jako třeba Hobit, jinak jsem nebyla ochotná utrácet za nic. Teď mi to nevadí, ale asi ne proto, že tam jdou ostatní, spíš proto, že můžu a přece jenom v tom kině je to lepší než kinorip, kterej někdo natáčel kalkulačkou, nebo čekat další měsíce. Spíš v "to musím mít taky" mě ovlivňuje něco jiného než že to mají ostatní. Zjistím, že na mé oblíbené téma můj oblíbený autor nenapsal tři knížky, ale deset, a začnu si zoufat, že musím mít všechny a ony nejsou k sehnání

    OdpovědětVymazat
  7. Lidi blbnou čím dál víc, přiznávám, že slevové akce v marketu mě také osloví. Jsou věci, které vůbec nechápu. Přestože máme psa, nějaké zvláštnosti od nás určitě neočekává. Vyhodit peníze za barvení nebo masáž pro psa, to už zavání Chocholouškem a přesto se najdou i tací. O oblečení a výbavě pro sport, to je samostatná kapitola   

    OdpovědětVymazat
  8. [4]: Já jsem zase fanatická rozhazovačka...a jde mi to dost dobře...

    OdpovědětVymazat
  9. Milá Helgo,
    nenašla jsem se v ničem, jsem nudně normální...pokud je tohle ovšem normální, že...?

    OdpovědětVymazat
  10. Upřímně, co mě štve asi nejvíc, je bodyfanatismus. Znám pár takových lidí, kteří už tímhle neustálým hlídáním se, štvou i ty ostatní...nikomu za čas neuškodí něco sladkého . Každý se nějak narodíme a někdy zkrátka ani drastickými dietami nelze docílit požadované postavy. A nač se, proboha, takhle trápit?..

    OdpovědětVymazat
  11. Skvele jsem se pri ceste na bazen pobavil 😅 jeste ze vodni polo je v CR tak out sport ze fanatici jsou hlavne ti co ho provozuji takze, prehlidka plavek muze zacit 😅

    OdpovědětVymazat
  12. [2]: přesně, v čase se to různě mění, pamatuju tak 15 let zpátky byl zase zázrak sója[4]: hmm zajímavá skupina [7]: jo tak v tom asi taky frčím[6]: viď, to je taky nejvtipnější moment celého článku [13]: přehlídku plavek beru!     

    OdpovědětVymazat