Řitní energie

Jak se blíží konec roku, zdá se mi, že ta planeta nějak rychleji rotuje, všeho je moc, všechno se kupí, záda tuhnou, kdyby byl můj stres stromem, měla by Česká republika sekvojový park. Potřebovala jsem nutně navštívit jógu, protože se člověk zastaví, vyklidní. A jako bonus si protáhnu ten ztuhlej chrchel, co mám místo zad. 

Šla jsem na cvičení které mělo v názvu "zdraví" a taky "jóga". Znělo to dobře. Neproběhlo to dobře. 

Čistíme auru, nabíráme energii z  nekonečného (!!!)* vesmíru, ale máme pořádně roztáhnout prstíky a natáhnout krčky k vesmíru, abychom tu vesmírnou šťávu správně nasály. 

Já to lidem neberu, někdo věří na vesmír, já zase věřím na to, že jsou mezi námi. Ano oni. Jako v MIB, mají kostým člověka a zmáčknete tlačítko, odklopí se lebka a tam sedí malej mimozemšťan s páčkami a tlačítky. Každej prostě věří něčemu, a je to dobře. A tvrdím snad všem že maj v hlavě mimozemšťana? Netvrdím!  Teda teď jo vlastně.

...to mi právě probíhá při čistění třetí čakry hlavou. Poté si sedneme na bobek a snažíme se řitní otvor co nejblíže přiblížit zemi. Když už jsme nejblíž, jak to jde, máme začít nasávat řití energii ze zemského jádra. Podotkla bych, že jsou pod námi dvě patra, sklep a protiradonová izolace. Vlastně to není zas tak pitomý, jak to zní, spustila se mi představivost a vidím ohnivý lávový paprsek zařezávající se všem ženám ve studiu mezi půlky. Idea hodná zfilmování. 

Bohužel v ten moment, kdy si koleny tlačím na břicho, chci spíše něco vydávat paprsek do zemského  jádra, nežli přijímat. 

Já vím, já vím, řekneš mi, tak nelez na jógu, když nechceš ezo řeči. Chci si zacvičit, lehnout a chci si tím případným duchovnem projít sama v sobě. Protože jak to člověk vysloví, je to kravina. Jako když si prožijete krásný západ slunce, co to ve vás zanechá vs. když ten západ slunce vyfotíte a rvete to každýmu na potkání před obličej. Kýč. Apeluji na všechny jogínské cvičitelky, opatrně na nás, jinak se rozzlobíme a řitním otvorem  pošleme něco jiného, než zemskou energii. 

Takže tak

Józe zdar

Vaše Helga

Fotka od mohamed Hassan z Pixabay

 *Nejnovější vědecké studie odkazují na to, že vesmír je s největší pravděpodobností konečný a má tvar doughnutu.

Šnek Bedřich Autobusák

Máme doma malé akvárko. Má sice pár litrů, zato představuje nekonečnou studnici k psaní článků v době blogerské krize. Psala jsem o něm už "O rybičkách a lidech" a taky "Děda, akvárka a smilné oči"

Tak jako Cimrmani vytahují své jmelí, já vytahuju své akvárium. Copak covid, ale akvárko!

Po pár letech pohřbů, přemnožení, narození hendikepovaných rybek a opět pohřbů jsem pochopila, že rybky v akvárku jen trápím a pořídila jsem krevety 5 ks, šneka Stydlína a dvě malé škeble Petty a Selmu. Krevety jsou schované v rostlinách, šnek za filtrem a škeble se před půl rokem zahrabaly a jestli neumřely, jsou v substrátu dodnes. Z minulých chovatelských pokusů zůstává v akváriu jedna osamělá přísavka, která smutně ožužlává řasu za filtrem těsně vedle Stydlína.

Sedmset korun v hajzlu a akvárium je prázdný. 

Dokoupila jsem další krevety, aby se zvýšila pravděpodobnost, že při letmém pohledu do prázdného akvária se alespoň jedna odváží a vystrčí aspoň tykadlo. Chlubila jsem se našim, co teď pěstuji, zajímá je jen, kdy budou mít krevety jateční hmotnost.

Proběhlo výběrové řízení na dalšího šneka, tentokráte extroverta, který by se držel více na očích. 

Zvítězil Bedřich Autobusák.

V akváriu nastal nečekaný zvrat. Krevety se osmělily a jezdí na šnekovi (pouto začalo už při převozu z e-shopu). Autobusák má žluté tělo, černou ulitu, velmi inteligentní výraz v očích a svůdnou nohu a překvapivou hbitost. Založil v akváriu zastávky a jezdí pravidelnou linku Filtr- Kámen -Mech.  

Show nekončí ani po zhasnutí světel. Večer se z akvária ozývá pravidelné ťukání. Zkoumám, co to tam tak ťuká. "Zdendo, Zdendo, pojď se podívat, přísavka souloží se šnekem, tos ještě neviděl!" Volám za sebe. Oba scénu sledujeme, přísavka mlátí Bedřichovou ulitou do skla. Je to velká mezidruhová láska, anebo velká mezidruhová nenávist? Může ryba milovat? Může šnek nenávidět? Umí šnek couvat? A prdí krevety? To nedokážeme říci, život je jedna velká záhada, a jaké záhady řešíte vy?

Takže tak

Akvárkům a lásce zdar

Vaše Helga

Stydlín

Cyberhero

Výhodou práce ve velké firmě je to, že ať chcete nebo nechcete, jste důkladně proškoleni o rizicích útoků hackerů. Jak to u nás dělají? Posílají namátkově e-maily, které vypadají jako seriozní oznámení HR oddělení, IT oddělení, různé požadavky na obnovu hesla atd.  Kdo klikne na odkaz, skočí na špek,  dostane okamžitě za odměnu dlouhé on-line školení. Kdo vydrží a všechny e-maily prověřuje a nekliká na všechno, obdrží gratulace

 "You are a Cyberhero"

Ano, skromně to přiznám, i já jsem se dostala do nepočetných řad kybernetických hrdinů a cítím svou občanskou povinnost šířit své znalosti a dovednosti vám pohanským #klikamnavšechno maniakům.  Zní to namyšleně a mnozí právě teď přestali číst, a dobře vám tak, nechť vás hackeři vyhledají a pošlou falešnou poukázku na Rayban brýle zdarma kterou pak nevědomě budete šířit dál.

Tento článek mám rozepsaný už hodně dlouho, mezitím mi na whatsapp přistály od dvou kamarádek dvě lákavé nabídky soutěží. Protože jsem cyberhero, odkaz jsem nechala být a napsala šiřiteli, ať si zkontroluje aplikace a stažené soubory v mobilu. Odkliknutím soutěže a vyplněním pár údajů k účasti se vám nainstaluje do mobilu aplikace, která umožní komukoli se dostat k vašim datům. A to je pro mě docela strašidelné, v mobilu mám snad všechno, od karty do Kauflandu po internetové bankovnictví a představa, že by někdo za mými zády použil mojí Kaufland card mě děsí.

Děsí to i vás? Kdokoli může vybrat Vaši slevu na věrnostní kartičce, mrknout na váš účet, anebo si vás natočí v choulostivé situaci a pak vás bude vydírat. Mě to děsí. Proto neklikám. Neklikejte i vy. Buďte cyberhero. 

Vaše Helga